Hodinový detektiv (Lukáš Vlasák)

Být hodinovým manželem přináší nejrůznější výzvy. Třeba potkávat se s podivnými lidmi… Nebo jim slíbit najít zmizelého syna.

Marcel Oreba je sympaťák s mladou rodinou, snad proto mu přijde líto nešťastné dámy s rozbitým splachovadlem. Její synátor se zapletl se špatnou partou, otec ho vyhodil s domu. Kluk se poflakoval s místními bezdomovci, ale najednou se po něm slehla zem. Práce hodinového manžela nemá hledání zmizelých v sazebníku, ale Marcel má s pády na dno vlastní hořké zkušenosti, a opatrně se pouští do neprobádaných hlubin detektivní činnosti.

Tohle čtení mě bavilo. Hlavní hrdina je obyčejný sympaťák, co je se synem na rodičovské, je zklamáním pro svou máti nejen kvůli podřadné profesi… Taky mě pár hlášek dokázalo rozesmát, dvouletý prcek jako elegantní krytí při vyšetřování inkognito bylo zábavné. Plusové body navíc za scénu v knihovně při besedě, kdy překvapivě nefunguje erární projektor. Úplně jako ze života.

Až na takovou jednu menší vraždu nesympatického bezdomovce je tahle kniha celkem pohodové vyprávění ze života na malém městě. Skoro jako Brod v knížkách Marie Rejfové, i když tam je to už kapku plné karikatur. (Ale podobnost možná evokuje i obálka stejného ilustrátora Daniela Špačka.)

Tady v Přítokách se vše točí kolem místní banky, střední školy nebo kdo pohlídá Ferdu. Nedobrovolný detektiv se chce svého závazku zbavit, ale už je v záhadě namočený až po uši. Nezbytné dramatické finále ukáže, že Přítoky nebudou zase až tak milé a veselé, zvlášť když jsou lidé zahnaní do kouta připravení bránit se za každou cenu.

Lukáš Vlasák se umístil se svou povídkou v soutěži Oty Finka pořádané nakladatelstvím Mystery Press tak vysoko, že mu ono nakladatelství vydalo rovnou celou knížku. A možná nebude poslední…

Vydal: Mystery Press, 2026

297 stran