Policejní detektiv Dan Riley stojí proti chladnokrevné vražedkyni a závodí s časem…
Detektiv Riley přebírá případ na první pohled jasné sebevraždy, ale druhý pohled odhalí úmyslnou vraždu. Boháč se seznámil na internetové seznamce s kráskou, která se mu stala osudnou. „Zlatovláska“ zřejmě nemá ani zábrany, natož výčitky. Policejní vyšetřování se rozbíhá…
Seznámíme se v románu blíže především s oběma hlavními aktéry. Rileymu před pár lety zemřela těhotná přítelkyně a on na ní a na jejich nenarozené dítě často myslí. Oproti tomu Zlatovláska necítí k lidem nic, nebo určitě nic pozitivního. O bližší seznámení s těžkou psychopatkou by žádný normální čtenář asi stát nechtěl. Ale existují i tací, které náhled do černé duše vraha zajímá…
Začátek je rozehrán celkem přímočaře: dobrý polda proti zvrácené zrůdě, co loví oběti na netu. Plus k tomu náš osamělý detektiv odpoví na webu na inzerát, hádejte komu. Čtenáři nezbývá než doufat, že nás začínající autorka něčím překvapí…
Na obálce knihu přirovnávají k Rachel Abbottové, patrně kvůli popisu policejní práce. Ale Weatherley, na rozdíl od decentního Toma Douglase, pojala svého detektiva víc jako těžkého frajera s tragickým traumatem, takže spíš připomíná Davida Rakera (tomu také zemřela žena). Svým osudem nabírá body, které ale vzápětí ztrácí slovníkem a vůbec projevem. Opravdu takhle muži myslí, nebo jen autorka popustila uzdu své literární představivosti poté, co četla příliš Sama Spadea?
Anně-Lou se nedá upřít snaha. Opravdu se snaží stvořit hrdinu, do kterého by se čtenáři mohli vcítit, hlavně do jeho bolesti. A opravdu se snaží vykreslit děsivou vražedkyni a důvody, proč je taková, jaká je. Ale do Karin Slaughter nebo Angely Marsonsové jí stále něco chybí. Možná neodhalit už od začátku identitu vraha, možná dát víc prostoru vedlejším postavám, aby čtenář poznal Rileyho i z jiného úhlu než z jeho samomluvy…
Mě detektiv Riley neskutečně iritoval a příliš jsem nechápala, jak si autorka představuje, že donutí čtenáře rozplakat nad sociopatkou s těžkým dětstvím, když vše vypráví s takovým chladným odstupem. Ale nakonec mne autorka přeci jen překvapila. Očekávané klišé s internetovou seznamkou nevyužila tak, jak jsem se obávala – naopak „pouto“ vzniklé ze seznamky konečně vykřesalo z hlavních postav lidskost a hloubku. Což byl nečekaný směr a bonus, jakým se kniha odlišila od myriády podobných thrillerů.
Originál: Black Heart, 2018
Překlad: Lucie Gurrick
Vydal: Metafora, 2018
263 stran
