Šivovo třetí oko (Otakar Chaloupka)

Otakar Chaloupka Šivovo třetí okoŠivovo třetí oko je poslední detektivka, kterou napsal český spisovatel Otakar Chaloupka. Ačkoliv se příběh odehrává v současnosti, milovníci detektivek záhy poznají, že se autor přenesl v čase do zlaté éry klasické detektivky. Novinku vydalo nakladatelství Moba v edici Původní česká detektivka.

Chaloupka navázal na své předchozí detektivky a přivedl na scénu hlavní hrdiny předchozích knih – poněkud ješitného komisaře a jeho podřízeného inspektora, jejichž jména se v knize nedozvíte. Autor vypráví příběh z jejich pohledu, na svět nahlíží jejich očima a i díky tomu, že používá přítomný čas, máte pocit, že jste jedním z aktérů knihy a ne pouze pasivním čtenářem.
Nezvyklé? Připravte se na to, že u Chaloupky vás překvapí víc věcí. Pokud jeho knihy neznáte, nejspíš vás zarazí jeho styl. Autorův jazyk je poetický a plný příměrů. Chaloupka si libuje v dlouhých dodatcích (dává je do závorek), které připomínají báseň v próze. Díky nim dokáže i značně nechutné věci popsat tak, že máte pocit, že čtete báseň. To si uvědomíte už během prvních stránek, na kterých komisař nachází první mrtvolu.
Obětí je žena ve středním věku, kterou vrah střelil doprostřed čela. Komisař najde tělo ve tmě a nedopatřením sáhne přímo do rány. Mnozí autoři by se vyžívali v líčení nechutných podrobností, ne tak Chaloupka. Třebaže je v příběhu víc mrtvol a policie nahání sériového vraha, nečeká vás nic drsného. To je dáno i tím, že autor dopřál svému komisaři hodně prostoru a dovolil mu sdílet jeho vášně. Ty jsou v podstatě dvě: dobré jídlo a krása zralých žen.

Šivovo třetí oko je plnokrevná detektivka se vším všudy, ale její autor se dokázal vyhnout nešvaru českých krimi románů, a to neustálého brblání a stěžování si na poměry. Děj se soustředí kolem vyšetřování a hledání vraha a v centru stojí dva profesionální vyšetřovatelé, ale přesto všechno se zdá, že priority Otakara Chaloupky jsou jiné.
Z příběhu je znát autorova láska k životu se všemi jeho radostmi. Komisař je sice ženatý, ale dík pracovním povinnostem se stýká s policejní psycholožkou, která mu udílí rady ohledně chování sériových vrahů. S psycholožkou se schází v cukrárně a řeknu vám, že sledovat ty dva například při jídle je hotová symfonie.

Mám-li hovořit o zápletce a pointě, nevyhnu se jistým potížím. Nerada bych totiž prozradila příliš. Řeknu to tedy takto: ostřílení znalci detektivek tu najdou něco, co vás vrátí v čase do doby, kdy byla klasická detektivka na vrcholu. Narazíte tu totiž na něco, co vám bude zdánlivě povědomé. Je tu jisté schéma, které už bylo v pozměněné formě použito (dokonce víckrát). Pokud máte detektivky rádi, ale tolik jste jich zase nepřečetli, nejspíš budete příjemně překvapení. A možná že vás bude pointa šokovat stejně, jako bude šokovat komisaře i inspektora.
Podobně je tomu s falešnými stopami. Jestliže jste v detektivní literatuře profíci, pak vás autor pravděpodobně neoblafne. Pokud budete mít pocit, že podobný typ příběhu čtete poprvé, pak se vsadím, že mu na jeho triky naletíte. V tom případě si s vámi bude pohrávat jako kočka s myší, protože celý příběh je v podstatě jedna velká falešná stopa.

Celý příběh působí neuvěřitelně reálně. Pokud byste se ocitli na místě vyšetřovatelů, zřejmě byste postupovali stejně jako oni. Otázka ale je, co na jejich počínání řeknete jako čtenáři. V reálu mnohé věci působí hrozivě a šíleně, ale ke knihám přece jen přistupujeme tak, že v nich je možné všechno.
I když mi bylo vcelku brzy jasné, odkud vítr vane, příběh jsem si vychutnala až do poslední stránky. Chaloupka je skvělý vypravěč, řemeslo zvládá bravurně a ještě vám dokáže vsugerovat, že tohle není „jen“ detektivka.

Poznámka redakce: Autor se vydání knihy nedožil, zemřel v červenci 2013 ve věku 78 let.

MOBA, Brno 2014
edice Původní česká detektivka, svazek 192
224 stran
www.mobaknihy.cz

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Veronika Černucká

2 komentáře: „Šivovo třetí oko (Otakar Chaloupka)

    Jaroslav Čejka

    (30.1.2014 - 19:36)

    Dobrá recenze, skoro tak dobrá jako Chaloupkova detektivka. Četl jsem všechny tři, které v nakladatelství MOBA v posledních letech vydal, a vždycky jsem si to užil. Škoda že už se další od něj nedočkáme…

      Jaroslav Čejka

      (30.1.2014 - 19:45)

      P.S.
      K recenzi mám jen jednu malou výhradu: tomu, co její autorka nazývá častým nešvarem českých detektivek – „neustálé brblání a stížnosti na poměry“, se u zahraničních detektivek odjakživa považuje za přednost – za kritický pohled na společnost. Bez toho by třeba americká drsná škola nebyla tím, čím je. Že by to u nás mělo být jinak? To snad záleží výhradně na autorovi, ne?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA