O tom, co může následovat, když se kvůli článku o folklóru rozhodnete po dlouhých letech vrátit domů, vypráví jedenáctá kniha irského autora Patricka McCabea s názvem Zimní les.
Příběh začíná v osmdesátých letech zcela nevinně příjezdem novináře Redmonda Hatche do Slivenageeha, zapadlé irské vesnice, ve které jako malý žil. Setkává se tu se starousedlíkem Nedem Strangem, který je okolím milován za jeho udržování tradic ve hře na housle. V té době má Red spokojenou rodinu a žije klidným životem. Jenže někdy je všechno úplně jinak. Ned s Hatchem mají děsivou minulost, která se v přítomnosti navrací. Příběh je ovšem víc komplikovanější, než by se na první pohled zdálo.
Hudlař, o kterém by nikdo nemohl říci nic špatného a který je všemi milován díky udržování tradiční hudby, odkrývá Hatchovi v soukromí naprosto jinou stránku své osobnosti. Ze slovních výbuchů jde děs a popisy dřívějších činů vzbuzují hrůzu, a to i přesto, že svá slova Ned o chvíli později se smíchem popírá. Red přestává s hudlařem udržovat kontakt. Nedovo manželství se rozpadá a on přichází o kontakt s dcerou. Po zatčení Strange kvůli pedofilní vraždě a jeho následné sebevraždě začíná Hatche vrahova osoba v myšlenkách strašit. Red se snaží se svými představami bojovat, jeho šance na úspěch je nulová. Časové linie se střídají a jsou tím více zamotanější, čím více se mění osobnost Hatche. Red si mění i jméno, práci i ženu. Pod maskou „hodného taťky“ se skrývá více podobnosti s Nedem, než by se zdálo. A nám čtenářům nezbývá, než hrát autorovu hru a pátrat po nevyřčeném a skrytých významech.
Zimní les je plný návratů k minulosti. Ať už je to snaha o udržení staré kultury nebo návraty do dětství, obojí vyznívá zcela neutěšeně. Patrick McCabe venkov nezobrazuje vůbec idylicky, jeho román je plný silných sociálních kontrastů a kritiky. Na počátku příběhu máme velmi důvěryhodného vypravěče knihy, londýnského novináře Redmonda Hatche. Díky neustálým změnám v časových liniích, kdy se až téměř začínáte ztrácet ve sledováním toho, co je realita a co halucinace.
Patrick McCabe umí skvěle vytvořit děsivý až hororový dojem, že velmi zdatně konkuruje ať už Edgaru Allanu Poeovi nebo Stephenu Kingovi. Kniha je výborná, citlivější povahy možná trochu budou lapat po dechu při čtení Nedových výroků. Zimní les je plný šílenství, děsů, temnoty a hádanek. Nenechte se však odradit, možná si ke čtení vyberte některý ze slunečnějších dnů, aby vás pak mohly uvést horké paprsky zpátky do pohody. Zimní les je kniha, po jejímž přečtení ve vás zůstane nadlouho mrazivý pocit.
Zimní les byl nominován na Irský nezávislý román roku 2007.
Patrick McCabe je irským autorem dramat a románů. Kromě Zimního lesa u nás vyšla jeho čtvrtá kniha, Řeznickej kluk (The Butcher Boy, 1992; Host, 1999), za níž obdržel významnou literární cenu Irish Times/Aer Limbus, nominaci na Booker Prize a titul byl úspěšně převeden na jeviště i zfilmován.
Originál: Winterwood, 2006
Přeložil Tomáš Kačer
Vydalo nakladatelství Host, 2009, http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/
Edice Překladová próza
216 stran
