Nedávno shlédnuté televizní zpracování této knihy mě přinutilo zamyslet se nad porovnáním filmu a knižní předlohy.
Knižní podoba více brouzdá životy pracovníků malé Steenovy psychiatrické kliniky, v níž je nalezeno ženské tělo s dlátem zabodnutým do srdce. Superintendant se musí vzdálit z literárního večírku, aby vyšetřil, kdo zavraždil nenáviděnou vrchní zdravotní sestru Bolamovou. Film už se liší na začátku, protože začíná krutou vraždou kolegyně superintendanta Dalglieshe. Rozdílů je však více, a tak se ráda jak pročtu knihou, tak zhlédnu film.
Ale zpátky ke knize. Velmi zajímavé bylo sledovat prostředí znárodněné kliniky. No ano, byrokracie vládne vskutku všude… Ačkoliv vražda je velmi krutá, kniha se spíše zabodává do psychiky doktorů, pacientů a ostatního personálu Steenovy kliniky. Jejich osudy jsou velmi pestře a poutavě vylíčeny. Básnické sklony superintendanta z něj dělají citlivějšího člověka, ačkoliv se to možná snaží co nejvíce skrývat. V téhle knize na mne nepůsobil tak krutě, jak Dalglieshe autorka vylíčila v knize Povolání pro ženu nevhodné. Vzájemné vztahy pracovníků kliniky včetně nenávisti, lásky, profesní soupeření až po nesnesitelnou krutost činů. To všechno tvoří příjemný soulad v téhle klasické detektivce. Právě tyhle nádherné sondy byly důvodem, proč mě kniha zaujala. Jenže Cordelie Grayová má pro mě minimálně v knize Povolání pro ženu nevhodné přece jenom o bod navíc.
Originál: A Mind to Murder, 1980
Překlad: Šimon Pellar
Vydalo nakladatelství: www.motto.cz, 2005
