Román o lžích ve čtenářích může zanechat hlubokou depresi, je dobré ho prokládat čokoládou…
Henry je ukrutně úspěšný spisovatel, jeho jméno je i v učebnicích. Užívá si bohatství, avantýry, prestiže. Až jednou jeho milenka otěhotní. Má o tom říct své ženě? A proč by jí vlastně něco říkal a riskoval tak zničení svého bezpečného zázemí? Mnohem jistější bude, když se zbaví milenky. A když říká zbavit se, myslí tím definitivně…
Sascha Arango zbořil oblíbený mýtus o tom, že hlavní hrdina musí být aspoň trochu sympatický.
Alespoň malinko! Ale to u Henryho nehrozí. Jakožto bezcitný parazit, znuděný nezaslouženým luxusem a celou svou zbytečnou existencí, u čtenářů vzbudí maximálně tak morbidní zvědavost: jak dlouho vydrží se svou lživou fasádou příjemného autora, než ho jeho karma dožene?
Arango příběh popisuje s takovým odstupem, s jakým asi Henry přistupuje ke všemu. Jde z toho až mráz. Připomíná to nějakou poruchu autistického spektra, pořád stejné rituály, důraz na detail, neschopnost vcítit se do druhých, skutečně prožít nějakou emoci. Anebo je Henry opravdu psychopat.
Pravda a jiné lži je totálně depresivní román. Padne na vás tíseň především z jistoty, že svět je plný takových sobeckých zrůd, že náhoda smete všechny dobré skutky… Zkrátka tak pesimistická kniha ve vás zanechá následky. Proto mě vůbec nenapadá žádný důvod, proč tuhle knihu doporučit někomu dalšímu. Snad až se vzpamatuji z pocitů bezútěšnosti a deziluze, na něco pozitivního přijdu. Třeba na to, že byl příběh opravdu dobře promyšlený a že člověka donutí začít si vážit detektivek se sympatickými hrdiny, kde dobro vítězí nad zlem. Potřebujeme tomu věřit, zvlášť po knihách, jako je tahle…
Originál: Die Wahrheit und andere Lügen, 2014
Překlad: Olga Kolečková
Vydal: Knižní klub, 2015
231 stran
