Pan Klarinet (Nick Stone)

Nick Stone Pan KlarinetHlavní hrdina Max Mingus v lecčem připomíná Simmonsova Joea Kurtze – bývalý soukromý detektiv, čerstvě propuštění z vězení, kde byl za vraždu. Až na to, že příběhy Kurtze jsou kapku nadsazené, precizní oslavy drsné školy, mají spád a humor. Kdežto první kniha s Maxem je vážná, ponurá a rozvláčná. Ale brzy si na pomalejší tempo zvyknete. Učaruje vám…

Ze záhadného důvodu si milionář Carver vzal do hlavy, že Max Mingus je ten pravý, kdo najde jeho uneseného synka. A je ochoten zaplatit mu v řádech milionů dolarů. Má to ale několik háčků. Všichni, kteří se o splnění úkolu pokoušeli před ním, to šeredně odskákali. Únos je přinejmenším dva roky starý a stopy jsou vychladlé. Vyšetřovat bude na Haiti, základně kultu voodoo. A co víc, píše se rok 1996 a ostrov je plný amerických vojáků, kteří tam přijeli obnovit demokracii. Čili se města proměnila v špinavé a zubožené trosky. (Je zvláštní, že hlavní město Port-au-Prince vypadá podle popisu v knize úplně stejně letos po zemětřesení jako v roce 1996 během nucené správy – chaoz, násilí, rabování: „Možná by bylo lepší vše kompletně zbořit a postavit od základů znovu.“) A jako bonbónek Maxe na ostrově čeká propuštěný vrah, kterého právě náš hrdina poslal do vězení. Noční můra na entou. Ale Max je člověk, který už vlastně nemá proč bát se o svůj život, a tak tu práci vezme a odletí vstříc novému případu.
Atmosféra na Haiti je plná napětí, nebezpečí je na každém rohu. Všude kolem číhá hrozba – hrající si děti se mohou v mžiku změnit v hrozivou bariéru s kameny v rukou, čekající na jakýkoli impulz zaútočit. To jsou ty větší děti; ty malé na Haiti prostě mizí. Koluje legenda, že si je odnáší přízračný Pan Klarinet, aby jejich dušemi obveselil mrtvé. Nebo aby je použil při černé magii, verze se různí. Zmizení malého Charlieho Carvera by Max mohl přičíst na vrub Panu Klarinetovi, kdyby na něj však věřil. Takhle mu nezbývá, než s pomocí místní tlumočnice rozjet klasické pátrání po pohřešované osobě tak, jak to zná ze své praxe. Vydává se ve stopách svých tragických předchůdců, a přece se od nich v něčem liší – jeho příchod předpověděl místní houngan – voodoo čaroděj. Sám sebou překvapený se dostává dál než předešlí pátrači – kdo ví, třeba nad ním drží ochrannou ruku duch dítěte…
Po celou dobu ve všech koutech ostrova číhá nebezpečí a temnota – ta se rozpíná a houstne s každou další kapitolou. Max Mingus bude mít tu jedinečnou příležitost podívat se do očí tak černočerné tmě, že mu vystačí do konce života, a možná i kus po něm. A když už si myslí, že je po všem… Haiti je ostrov zoufalství a překvapení.

Pan Klarinet je velmi pochmurný a místy brutální román a po přečtení několika zahraničních recenzí jsem si nebyla jistá, jestli ho vůbec chci číst nebo jestli na něj budu mít nervy. Zvědavost však zvítězila a jsem tomu ráda. Drsný noirový thriller z nelítostného světa si podle mého všechna ocenění, která posbíral, plně zaslouží. Někteří ho přirovnávají ke stylu Johna Connollyho, ale s jedinečným a autentickým prostředím. Já souhlasím především s tvrzením, že z téhle knihy haitské ministerstvo turistiky rozhodně mít radost nebude…

Originál: Mr. Clarinet
Překlad: Věroslava Ončáková
Vydal: BB art, 2009
422 stran
www.bbart.cz

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA