Kriminálník (Karin Slaughter)

Karin Slaughter kriminálníkAtlanta, 1974. Lucy Bennettová je pouliční prostitutka. Je jednou z mnoha. Jejich osudy by se daly rozdělit na dvě poloviny a tisknout přes kopírák. Buď pochází z bídných sociálních poměrů, z nichž jediným východiskem je šlapání chodníku. Nebo pochází ze zabezpečené rodiny, kde jim nic nechybí, ale pak přijde nuda, snaha vyměnit se ze stereotypu, k čemuž jim dopomáhají drogy. Nejdříve lehké – pilulky jako benzedrin, pak v injekční stříkačce amfetamin a nakonec heroin. Následuje závislost a jediný možný přísun peněz na novou dávku pochází opět z chodníku. Pak už si tyto lidské trosky píchají jed do žil jen proto, aby přežili zákazníky, pro které představují jen odpad, nástroj k rychlému ukojení, bezbrannou hračku, kterou mohou případně mlátit a ponižovat a když dosáhnou svého, tak ji vyhodit z auta polomrtvou do příkopu.
„Ne,“ odpověděl Pete. „Našli ji před jednopatrovou budovou. K výhřezu střev došlo nejspíš ještě před vnějšími zraněními, která způsobila smrt. Rány byly způsobeny buď nějakým tupým předmětem, nebo rukou. Nepřipadají vám tyhle pruhy jako otisky prstů? Nebo zaťaté pěsti?“
„Ano.“ Sára sevřela rty. Rány musely být zasazeny obrovskou silou. Vrah byl očividně v dobré tělesné kondici. Pravděpodobně byl velký a nepochybně jím cloumala zuřivost. Svět se sice změnil, ale stále se v něm vyskytovali muži, kteří naprosto opovrhovali ženami.
Str. 248I Lucy Bennettová patří do druhé kategorie. Ač ji zdánlivě nic nechybělo a mohla studovat na některé z universit, skončila na ulici, v područí pasáka, statného černocha s přezdívkou Juice. Poté, co ji jednou surově zbije, osloví Lucy na ulici mohutný muž, který se tváří jako kazatel a nabízí dívce spásu. I když o ní Lucy pochybuje, z obrovitých rukou už nemá šanci uniknout. Ještě netuší, že ji místo spásy čeká pravé peklo. A nebude jedinou obětí z řad prostitutek…
Atlanta, současnost. Mladý agent Georgijského vyšetřovacího úřadu (GBI) Will Trent je svou nadřízenou poslán za trest do služby na atlantském letišti. Jeho úkolem je chytat na pánských záchodech ty, kteří by mu dělali sexuální návrhy. Raději by však pracoval na čerstvém případu únosu mladé dívky. Ponižující službu mu naštěstí nahrazuje nová známost s doktorkou Sárou Lintonovou.
Willův osud nebyl vůbec růžový. Matku nikdy nepoznal, a jeho otec, který matku zabil, si nyní odpykává dlouholetý trest. Mladý Will žil v dětském domově, poté mu bylo nabídnuto studium na univerzitě, odkud se při náboru přihlásil do GBI. Byl tak jedním z mála s podobným osudem, komu se podařilo to někam dotáhnout.
Jednoho dne chce své nové známosti ukázat budovu dětského domova, kde vyrůstal. Rád by, aby se o něm Sára postupně dozvěděla všechno. V nyní již zchátralé budově však překvapivě narazí na svou nadřízenou, Amandu Wagnerovou. Ještě podivnější je, že Amanda má v ruce kladivo. Co tam dělá? A proč nepracuje na únosu? Při následné konfrontaci se Amanda proboří shnilou podlahou do suterénu. Když se ji Will pokusí zachránit, spadne tam také. Amanda mu sděluje, že jeho otce propustili za dobré chování na svobodu…
Znovu jsme v roce 1974. Mladé policistky z mravnostního oddělení Amanda Wagnerová a Evelyn Mitchellová dostaly za úkol prověřit údajné znásilnění v neblaze proslulém ghettu jménem Techwood. Tam v jednom bytě narazí na prostitutku jménem Jane Delrayová. Jak to vypadá, k žádnému sexuálnímu zločinu však nedošlo. Obě policistky jsou vzápětí málem znásilněny pasákem Juicem, který do bytu vpadne. Amanda i Evelyn se ubrání na poslední chvíli. Jejich nadřízený, který je do Techwoodu poslal, je vzápětí přeložen. O něco později je Jane nalezena mrtvá. Vše vypadá na sebevraždu, ale pitva prokáže, že byla dívka před pádem škrcena. Obě policistky by rády pokračovaly ve vyšetřování, v tom jim ale nevybíravým způsobem brání jejich mužští kolegové. Co se to tu hraje za podivnou hru?
I v současnosti se začnou objevovat mrtvé dívky, které si před smrtí prošly nepředstavitelným týráním. Jakou souvislost mají události z poloviny sedmdesátých let se současností?
Stahy začaly při východu slunce. Muž jí přestříhal stehy na očích, ale ne na ústech. Když Lucy zaúpěla bolestí, ucítila, že má sešité rty.
Ruce i nohy měla doširoka roztažené a ležela rovně uprostřed matrace. Pravé rameno už odtrhla od podložky. Sice ho zvedla jenom o pár centimetrů, ale stačilo to. Šok z toho, že se může pohnout, zprvu otupil bolest. Teď jí v ranách škubalo. Po paži a hrudníku jí stékala krev a utvářela pod lopatkou kaluž.
Str. 311

Staré vraždy X nové vraždy = souvislost?

Kriminálník je šestou česky vydanou knihou americké spisovatelky Karin Slaughter (narozena 1971) ze série s vyšetřovatelem Willem Trentem (celkem zatím vyšlo osm titulů této řady, chystá se zfilmování prvního příběhu s názvem Triptych). Tato série je situována do hlavního města státu Georgia, Atlanty. Úspěšná a oblíbená autorka kromě této řady ještě píše knihy do série, která se odehrává ve fiktivním městě Heartsdale, ve fiktivním okrese Grant County (opět stát Georgia; česky vyšlo šest titulů). Tato lokalita se ještě objevuje v kombinaci s Atlantou i v sérii s Willem Trentem. Postavy se v jednotlivých sériích ovšem prolínají – např. doktorka Sára Lintonová je hrdinkou knih série z Grant County. Karin Slaughter pak má na svém kontě ještě další tituly, které nepatří ani do jedné série. Všechny knihy této spisovatelky vydává v ČR nakladatelství Domino.
Autorka prokazuje dobrou znalost policejní práce, a to jak v současnosti, tak v sedmdesátých letech. Stejně dobře si vede i v popisu města (ve kterém sama žije) – ať už jde o hlavní třídy, veřejné budovy nebo nevábné slumy a ghetta. Čtenářům představuje velkoměsto, které známe spíše jen díky olympiádě nebo vzniku Coca-Coly. Je příjemnou změnou podívat se do jiných míst děje, než jsou ta obvyklá, jako New York, Los Angeles nebo Florida.
Tuto knihu si (podobně jako další díla autorky) oblíbili i severští čtenáři. Dalo by se pochopit proč. V mnoha ohledech se podobá dílům slavného Milénia nebo ještě syrovějšímu Boxu 21. I v Kriminálníkovi je většina mužů nelichotivě zobrazena buď coby sexuální devianti, kteří ženami naprosto opovrhují, či je přímo nenávidí, nebo jsou to typičtí „macho“, kteří oplývají mužským šovinismem, a pro ženy-kolegyně mají pouze urážlivé sexistické poznámky. Takovými představiteli jsou v knize především detektivové Rick Landry a Butch Bonnie, v části ze sedmdesátých let, když ještě zdaleka nebylo obvyklé, že policejní práci vykonávají i ženy. Karin je však především zástupcem něžného pohlaví, a tak své hrdinky dokázala vybavit prokreslenou psychologií. Nedělá jí však žádný problém vcítit se i do kůže prostitutek pohybujících se na samém dně.
V neposlední řadě ve své knize do podrobných detailů popisuje utrpení, které musely unesené oběti prožít, než je konečně vysvobodila smrt. Stejně jako u jiných autorů dnes módních šokujících thrillerů (Tom Knox, John Lutz, Jeff Lindsay, Jeffery Deaver) i zde jde o čtení pro silné žaludky. Skoro mám pocit, že se nyní autoři předhánějí, jaká rafinovanější mučení by pro své oběti vymysleli. Karin se však v rozhovorech hájí tím, že nejde o samoúčelné násilí, ale o nástroj, kterým lze poukázat na závažná témata, jako jsou sexuální zločiny, domácí násilí nebo násilí na dětech.
Podal Sáře lupu. Pozorně si prohlížela rány v kůži. Stejně jako u očí a úst i na ostatních částech těla byla kůže v pravidelných rozestupech roztrhaná až do masa. Viděla červené tečky v místech, kde nit zajela do těla. Ne jednou, ne několikrát. Kroužky byly velké jako dírky v Sářiných uších, když si je v dětství nechala propíchnout.
„Musela se od matrace, nebo k čemu ji přišil, odtrhnout, když ji začal tlouct,“ poznamenala Amanda.
Str. 251

Co je však na Kriminálníkovi nejzajímavější, je podle mého názoru právě ono prolínání let 1974-1975 se současností (2012). Po celkem vlažném rozjezdu nás začne stále více zajímat, jak daná událost v sedmdesátých letech ovlivní postavy a dění v dnešní době. Je poutavé sledovat postavu Amandy dříve a tehdy. Přestože by měl být hlavní postavou Trent, díky minulosti citlivý a zranitelný muž, je to právě sympatická Amanda a snad ještě sympatičtější Evelyn, kterým fandíme a které vlastně celý děj táhnou. Pochopitelně střídavé přechody mezi minulostí a přítomností nejsou ničím novým (viz např. námi recenzovaná Série od Johna Lutze), nicméně troufám si říci, že jsou zde beze zbytku využity a děj zajímavě obohacují, stejně jako motiv házení klacků pod nohy hlavním hrdinkám, ať už od nadřízených nebo především od kolegů. To vše doplňuje perfektně popsaná, sugestivní atmosféra horkého jižanského města, a všechno to dohromady vytváří titul, který by si čtenáři drsných (napsat v tomto případě mrazivých by se asi nehodilo) thrillerů rozhodně neměli nechat ujít.
Na závěr tip pro ty, kteří mají přístup k internetu a rádi si spojí psaný příběh se skutečnými lokalitami. V poslední době se stále více stává, že pro knihy vznikne speciální webová stránka, na kterou je v knize odkaz. Na stránce je možné např. najít stejné texty, o kterých se píše v knize, případně mohou nedočkavému čtenáři prozradit z knihy něco víc, třeba kam se bude děj posouvat (viz např. Kříže u cesty od Jefferyho Deavera). Na adrese www.karinslaughter.com/criminal/ můžete najít pěkně zpracované stránky (v angličtině), kde jsou mj. k úryvkům z knihy přiřazeny obrázky reálného místa dříve a dnes. Můžete se zde dozvědět i něco o sbírání materiálů pro tuto knihu a nejspíš budete se mnou souhlasit, že se příprava vyplatila.Originální titul: Criminal (2012)

Vydáno: Century, Londýn (2012)
Vydání v České republice: Domino, Ostrava 2013
Přeložila: Hana Čapková (2013)
408 stran
Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA