Smrt jako umění (Laurence Arnholt)

Nová anglická detektivka má zajímavou zápletku: na výstavě extravagantní umělkyně, plné figurín jí samé, je jedna, která vypadá jako živá. Aby také ne – Kristal v nádrži formaldehydu ještě před chvílí živá byla. Provokující výtvarnice by si ale spíš ráda užila svou výstavu zaživa, proto policie vyloučí „uměleckou sebevraždu“ a začne pátrat po vrahovi…

Inspektorka Shanti Joyceová je na okrsek přeložena z Londýna a potřebuje si vylepšit reputaci. Tenhle případ by mohl být Tím Případem, který to prolomí. A osud nebo prozřetelnost jí převede do cesty nečekaného parťáka – inspektora Vincenta Cainea. Ten byl vždy trochu mimoň, ale teď si vzal dovolenou, tři měsíce žil v lese a meditoval a cvičil jógu…

Přemýšlivý buddhista je tak ostrým kontrastem k nervózní a roztěkané Shanti, až je to k smíchu. Opravdu jsem se bavila jako už dlouho ne. Tahle dvojka byla jako jin a jang, drsňačka kolem sebe kope a provokuje, zatímco kliďas podezřelé nahlodá svým soucitem a empatií…

Umělecké prostředí je tady zajímavé, okruh podezřelých tvoří Kristalyni nejbližší, obíhající kolem ní jak družice kolem velké hvězdy. Zoufalý manžel, syn pojmenovaný Art (Umění) nebo platonicky zamilovaný asistent. Ale provokativní umělkyně uměla hlavně urážet a šokovat, detektivové proto musí obracet hodně kamenů při hledání motivu…

Čtenáři, znalí uměleckého světa, spoustu reálných jmen poznají a budou se lépe orientovat (jako Caine). My ostatní si to jako Shanti necháme vysvětlit…

Smrt jako umění je tradiční policejní detektivka s několika podezřelými, prostředím devonského hrabství a náznakem těžkého údělu matek samoživitelek s náročnou kariérou. Vyniká hlavně nápadem dát vedle sebe dva oblíbené detektivní přístupy – přísně logický, dodržující pravidla, a pak ten intuitivní přístup, který se těžko vysvětluje šéfům, ale je zas čtenářsky oblíbený. Probíhající alchymie a hašteření mezi nesourodou dvojicí vyšetřovatelů je dalším bonusem.

Trochu jsem se obávala, že pointa se bude točit kolem hrátky s významem slova Umění (neboli Art) což se naplnilo jen zčásti – musela jsem si ten monolog přečíst ještě jednou, abych pochopila, kdy je ve hře umění, kdy Umění… Překladatelská noční můra.

Autor sám se prý o buddhismus zajímá, a tak je jasné, že v postavě Cainea promítl svou představu o tom, jak vyrovnaný by si sám přál být. Nicméně detektiv s alternativním přístupem k životu je dobrý marketingový tah, kterým ozvláštnil jinak celkem běžnou detektivku.

Originál: Art of Death, 2019
Překlad: Lubomír Veselý
Vydal: Metafora, 2019
317 stran

Share Button

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA