Další případ komisaře Maigreta.
Hned v první větě se dovídáme, že případ se neodehrává stejně jako většina jeho příběhů v Paříži, ale v Antibes a okolí. Antibes je malé přímořské městečko a nebýt vyšetřování zločinu, připadal by si tam Maigret jako na skutečné dovolené. A já dodávám, že tomu odpovídá i množství alkoholu vypité v tomto příběhu.
Komisaři je zde parťákem inspektor Boutigues. Ten pomáhá vyšetřovat vraždu jistého Williama Browna, o kterém se až tak moc neví. Je to do jisté míry samotář, bývalý spolupracovník rozvědky. V domě bydlí se dvěma ženami, milenkou a její matkou, od kterých každý měsíc odchází na pár dní shánět peníze neznámo kam.
A kdo z jeho okolí ho mohl zabít? Jeho milenka nebo její matka? Rozhodně měly příležitost a jako podezřelé se nabízejí hned od začátku. Ale je tu také jeho zákonitá manželka, která sice neopouští Austrálii, ale má s Brownem tři děti, které by mohly mít motiv. Jak souvisí s případem Liberty Bar? Je to taková putika, kde se čas vleče, moc lidí do něj nechodí. Vlastně jedinými stálými „obyvateli“ jsou obtloustlá majitelka Jaja, prostitutka Sylvie, švédský steward Yan či číšník Yoseph.
Simenonův popis ospalého a vláčného pobřeží a všech navštívených míst, či osob kolem vyšetřování se dostává i do samotného děje.
Popis míst je v tomto příběhu oproti ostatním případům daleko více rozsáhlejší, čímž umožňuje čtenáři daleko větší procítění. Na druhou stranu může někomu právě velká rozvláčnost narušit dojem z četby.
Liberty bar má oproti ostatním příběhům trochu netradiční závěr vyšetřování ale než prozrazovat více, raději se vydejte na toto téměř prázdninové pátrání sami.
Liberty Bar byl vydán v originálu v roce 1932 jako 17. případ s komisařem Maigretem a dokonce dvakrát byl zfilmován. První adaptací byla 41. epizoda francouzského seriálu „Les enquêtes du commissaire Maigret“ v roce 1979 v hlavní roli s Jeanem Richardem. Podruhé se role Maigreta v tomto příběhu ujal Bruno Cremer ve 26. epizodě francouzského seriálu „Maigret“.
Spolu s případem Maigret v noční Paříži
Vydal: Knižní klub, 2008
Překlad: Petra Voldánová
