Nález lidské nohy na skládce za městem směruje detektivy po stopě vraha. Zároveň ale musejí pomoci kolegům s vyšetřováním bankovní loupeže. Oba zločiny totiž spolu mohou souviset. Zdali a jak, to se dozvíte v nejnovějším česky vydaném románu oblíbeného slovenského autora.
Každý se živí nějak. Dvě malé cikánské děti například hledají na skládce něco k snědku, aby je otec – až se vrátí nalitý domů – nezbil. Tentokrát však nenajdou ani zbytky salámu nebo zpola dojedenou konzervu, ale lidskou nohu. Detektivy z oddělení vražd Našeho města nečeká zrovna příjemná práce – musí najít zbytek těla, takže musí prohledat celou skládku.
Podle patologa jde s největší pravděpodobností o ženskou nohu. Detektivům se začne blýskat na lepší časy, když jistý umělec nahlásí zmizení své manželky. Jelikož je manžel automaticky podezřelý jako první a podezřelý se skutečně chová podezřele, bude možná vše rychle vyřešeno. Jenže nic není tak lehké, jak to na první pohled vypadá. Detektivům nejenže komplikují práci zdravotní problémy některých členů mordparty, ale navíc jsou zataženi do pomoci při vyšetřování bankovní loupeže, která se odehrála před několika měsíci. Lupiči totiž tehdy donutili strážného otevřít noční trezor tím, že chytili jeho kolegu a řezali ho do nohy. A pár chytrých hlav na oddělení vyšetřování loupeží usoudilo, že by to mohlo mít spojitost s nálezem lidské nohy.
Čtenářům se nyní dostává do ruky české vydání šest let staré knihy Dominika Dána. Milovníkům detektivního žánru dobře známého slovenského autora, který se téměř celý život zabýval vyšetřováním zločinů (proto nepíše pod pravým jménem) a své zkušenosti již patnáctým rokem úspěšně přetavuje do podoby krimi románů, často založených na skutečných událostech.
Jednou nohou v hrobě je v pořadí jeho dvacátým titulem (k dnešku jich vyšlo téměř třicet) a odehrává se v listopadových dnech roku 1998. Volně navazuje na román Na podpatcích. Potkáme se v něm znovu se Zorou Kowalskou, jejíž vztah s detektivem „Chosé“ Fischerem sehraje v tomto příběhu jistou úlohu.
Pokud jste přečetli více knih Dominika Dána, tak mi jistě dáte zapravdu, že se od sebe tituly celkem liší. Jednou je v nich více humoru, jindy jsou vážné až smutné, někdy téměř dokumentaristickým způsobem popisují skutečné zločiny, některé se podrobně zabývají podsvětím fiktivního Našeho města (lze z něj samozřejmě poznat Bratislavu), nebo vyprávějí obyčejný, ale o to působivější příběh nějakého tragického vztahu.
Aktuální česky vydaný titul bych řadil k těm umírněnějším, alespoň zpočátku. Příznivci tzv. procedurální detektivky patrně zajásají. Můžeme si vychutnat precizní vyšetřování vraždy a ocenit profesionalitu jednotlivých „vraždařů“. I když na první pohled vypadají jako parta lenochů, co by si nejraději přečetla noviny, najedla se a vypadla domů, své práci rozumějí a odevzdávají jí vše, včetně svého osobního volna a mnohdy i soukromého života. Přesto nebude chybět obvyklý svérázný humor a sarkastické vzájemné špičkování mezi detektivy, i když to občas je tak trochu „za každou cenu“, nicméně k práci těch, kdo se musí denně setkávat s tím nejhorším lidským odpadem to asi patří.
Za hlavní postavu Dánových románů můžeme považovat detektiva Richarda Krauze. Podle toho a také podle pět let starého článku na iDnes.cz se nabízí myšlenka, zda postava Krauze nemá reálné základy v samotném autorovi. Čím víc čtu Dánovy knihy, tím více je mi sympatičtější skromná profesionalita Edy Burgera. Nebyl bych možná daleko od pravdy, když bych tvrdil, že spíše v Burgerovi bude značná část z jeho literárního otce. Nebo alespoň to k tomu spělo postupem času…
V závěru knihy dostává velký prostor trojice bankovních lupičů a mordparta ustupuje poněkud do pozadí. Není to však nic neobvyklého – i v jiných románech jsme o detektivech řadu kapitol neslyšeli. Jak zápletka kolem bankovní loupeže graduje, vyjde najevo několik souvislostí, které budou tím překvapivější, čím méně jste při dosavadním čtení dávali pozor. Několik scén je tak odvyprávěno znovu (možná až zbytečně na několika stránkách), aby dostali novou perspektivu. Abych toho moc neprozradil, tak snad jen naznačím, že je dobré sledovat KDY se jaká část příběhu odehrává.
V Dánově dvacátém titulu tedy sledujeme vyšetřování bankovní loupeže a vraždy, které se spolu prolínají. Vyšetřování vraždy potěší všechny milovníky popisů policejních postupů, pátrání po bankovních lupičích zase ukazuje, kam až může takový zločin zajít. V závěru navíc odhalí (alespoň pro některé čtenáře) několik překvapivých souvislostí. V knize nechybí humor, který se sice typově opakuje, ale odlehčující úlohu stále plní. Za mě stále naprostá spokojenost.
Originální titul: Jednou nohou v hrobe (2014)
Vydáno: Slovart (2014)
Vydání v České republice: Slovart, spol. s r. o. (2020)
Přeložil: Jan Hanzlík (2020)
344 stran
