Juraj Červenák: „V krčmě jsem Barbarič, v kostele spíš Stein.“

Čtyři desítky knih, šest knižních sérií, dva pseudonymy. To je vizitka slovenského spisovatele Juraje Červenáka, jehož knihy vycházejí převážně v češtině. Autor píšící také pod pseudonymy Thorleif Larssen a George Callahan žije ve východoslovenských Košicích a do naší metropole zavítal již poněkolikáté. V polovině října představil v Paláci knih Luxor svou novou knihu Les přízraků.

Juraj Červenák (narozen 1974) se léta úspěšně věnoval žánru fantasy („Meč a magie“) a odtud už byl krůček k fantasy historické a posléze i k historické detektivce. Pracoval také jako filmový recenzent a přispíval do několika periodik – například slovenského magazínu Fantázia nebo časopisů Pevnost a DVDmag. Je autorem čtyřiceti knih, které vyšly v několika sériích, mimo jiné v řadě o Bivojovi nebo Conanovi.

Před čtyřmi lety jsme psali o jeho návštěvě našeho hlavního města, kam mimochodem rád své příběhy také zasazuje. Tehdy zde představil první dva tituly detektivní série Kapitán Stein a notář Barbarič. Nyní sem zavítal znovu, aby v „takovém krátkém povídání“ (které se nakonec díky autorově komunikativnosti a čtenářskému zájmu protáhlo až na hodinu) představil v pořadí už šestou detektivku z této řady.

Les přízraků se odehrává se na konci šestnáctého století v době vlády Rudolfa II. a kapitán Stein místo aby strávil klidné Vánoce s rodinou, se vydává po stopách únosců synovce bohaté šlechtičny. Pátrání ho zavede do Trutnova, kde navíc dojde k vraždě váženého měšťana. Kapitán se pak musí se svým seržantem vydat do temných krkonošských lesů, kde půjde o život nejen jim, ale možná nakonec i Steinovým blízkým.

Je třeba podotknout, že všechny díly série s kapitánem Steinem dostaly od čtenářů na Databázi knih skvělé hodnocení. Už první titul řady Mrtvý na Pekelném vrchu dosáhl výborných 86 %. Sám autor tehdy na svých oficiálních stránkách podotkl, že se za tři měsíce od vydání prodalo více výtisků tohoto románu než jakékoliv jeho jiné knihy za tři roky. S dalšími díly pak šlo hodnocení ještě nahoru. Pokud tedy někde uvidíte napsáno „veleoblíbený autor fantasy a historických knih“, nebude to vůbec přehnané. Ostatně potvrzují to nejen komentáře k autorovi na zmíněné Databázi knih, ale i sami čtenáři, kteří dorazili na besedu ve slušném počtu, a to i přes to, že se konala v pátek odpoledne. Jedna ze čtenářek si dokonce přinesla (spíš bych měl asi napsat „přitáhla“) k podpisu šestadvacet Červenákových knih.

Hrdinové detektivní série, český šlechtic Stein a slovenský notář Barbarič, dostávají za úkol vyšetřit různé zločiny na různých místech. Tentokrát se ovšem budou muset čtenáři obejít bez Barbariče. Autor chtěl napsat samostatný příběh s kapitánem Steinem, nicméně čtenáře na besedě uklidnil, že v dalším dílu, na kterém už pracuje a který se odehrává v Plzni, se s Barbaričem znovu setkají. Mimochodem „Plzeňský díl“ měl být napsán dříve. Autor pouze rozvíjel drobnou zápletku z podkrkonošského Trutnova, ale když už prý měl asi sedmdesát stran, rozhodl se zasadit sem celý příběh. Další oblíbenou postavou série je kaprál Jaroš, ale o něm, co by hlavním hrdinovi samostatného románu, zatím autor neuvažuje. Podle něj je to výborný parťák a u toho by mělo zůstat.

Mnozí si možná říkají, jak se autor žánru fantasy vypořádal s detektivkou, kde na fantastické prvky není zrovna místo. Juraj Červenák s tím ovšem problém nemá. Soudí, že ve většině knih jeho detektivní řady jsou nadpřirozené jevy a odůvodňuje to i tím, že v době, ve které se knihy odehrávají, lidé také přisuzovali zločiny vymykající se normálu démonům a čertům.

Zájem autora o historii je z jeho nadšeného vyprávění o průzkumech pramenů znát. K ruce má vždy několik přátel, na které se může obrátit. Mezi nimi i uznávanou slovenskou historičku nebo i čtenáře, kteří v minulosti přispěli kritickými, ale fundovanými připomínkami. Červenák říká, že ho vyhledávání historických pramenů baví stejně jako psaní a často se k rešerším při psaní vrací. Někdy ovšem přiznává, že je to z hlediska práce na knize ztráta času. Dozví se totiž i řadu věcí, které ale v knize kvůli obavě z obšírného vysvětlování nakonec nepoužije. Nicméně u lokalit, kam své příběhy zasahuje (každý se odehrává v jiném koutu země), dává před historickými souvislostmi přednost pověstem a legendám, které se k danému místu váží. V archivech ale nehledá, protože by se v nich ztratil, navíc by měl problémy se švabachem psanými německými knihami.

Přiznává ovšem, že i když je postava kapitána Steina vymyšlená, řada věcí, které se v knize stanou, má reálný historický podtext, často zapsaný v místních kronikách. Dokonce prý skutečně existovala postava notáře Matěje Barbariče, stejně tak jako v knize zmíněné postavy městských radních nebo starosty. Není však úplně jasné, jací byli ve skutečnosti. Jasno má ovšem autor v tom, že by se podobní „vyšetřovatelé“ jako Stein a Barbarič v historii vyskytovali jen těžko. Vyšetřovatelé jsou podle něj jevem až dvacátého století a v době, o které on píše, byla „kriminalistika“ na velice primitivní úrovni a promyšlenější zločiny asi ani nikdy vyšetřeny nebyly.

Čtenáře často na podobných besedách zajímá, jestli autor detektivky na začátku psaní už ví, kdo bude vrah. Juraj Červenák k tomu říká, že ví jako první odpovědi na otázky kdo, jak a proč, ale občas se to během psaní změní a z dějové linie se nakonec stane „falešná zápletka“, aby čtenář nemusel číst něco, co už je obvyklé nebo očividné.

Autor je také známý svou oblibou westernů, o kterých prohlašuje, že je to nejčistší dobrodružný žánr. Sám prý viděl všechny westerny s Clintem Eastwoodem a Johnem Waynem, nicméně o napsání „čistokrevného“ westernu zatím neuvažuje. Už nějakou dobu ho ale prý láká napsat knihu o Češích a Slovácích, kteří bojovali ve válce Severu proti Jihu. Hlavním hrdinou by byl člověk, který se občanské války zúčastnil, poté žil nějakou dobu na Divokém západě, a nakonec se vrátil domů na Slovensko.

Už v předchozí reportáži o Červenákově pražské návštěvě padla zmínka o filmové adaptaci. Autor zdůraznil, že je to díky náročnosti na výpravu poměrně dlouhodobý proces, ale upřesnil, že by se mělo jednat o zfilmování románu Krev prvorozeného a mělo by jít o podobu seriálu České televize. Juraj Červenák se navíc sám podílí na scénáři, který píše Miro Šifra (relativně nedávno odvysílaná minisérie Rédl) a režie by se měl ujmout Michal Kollár (adaptace Dánova románu Rudý kapitán).

Jak už bylo řešeno, Juraj Červenák už pracuje na dalším dílu, nicméně jak dlouho ještě budou detektivní příběhy obou hlavních hrdinů pokračovat, zatím sám neví, a ještě pro ně nemá vymyšlený žádný konec. Cítí, že by se další díl se Steinem a Barbaričem měl vrátit na Slovensko, nejlépe do jeho východní části. S trochou nadsázky také dodává, že prý uvažuje o tom, že by se pokračovatelem jejich příběhů mohl stát třeba syn kaprála Jaroše a Johanky Steinové, kapitánovy dcery. Možná by se také chtěl ještě vrátit k Bathorymu a kromě toho uvažuje o zcela nové románové sérii. Ostatně už dříve prý bylo naznačeno prolínání některých postav jeho sérií, a to by pak mohlo pokračovat i do budoucna.

Celá akce byla skvělým příkladem toho, jak má vypadat beseda s autorem, který má čtenářům co říci a rád si s nimi povídá. A také toho, jak by mělo vypadat aktivní a zvídavé publikum. V neposlední řadě mě potěšilo, že autor mluvil svým rodným jazykem a nepokoušel se mluvit česky se špatným přízvukem, jak to vidíme téměř dnes a denně na televizních obrazovkách.

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.