Už jsem měla vážné obavy, že kniha nedostojí svému názvu a že tam žádné pořádné vraždy nebudou. Pravda, pár úmrtí by tu bylo, ale když zemřou stařečkové v domově důchodců, bere se to tak nějak jako samozřejmost. Navíc na malý ostrůvek Skejo dojíždí policajt jen každé první úterý v měsíci, tak poklidný, idylický a mírný je ostrovní lid.
Novinářka Karin Sommerová se tu snaží napsat svou první knihu a taky pár článečku do víkendové přílohy, a tak mezi rozhovory pro noviny a sbíráním drbů přijde na to, že to s tou nevinností místní zas nepřehánějí a že se sem tam nějaký ten kostlivec ve skříni najde. Dokonce se šeptandou šíří zvěsti o tom, že stařečkům v „penzionu pro seniory“ někdo na onen svět pomáhá. A to už je silný kafe. Eutanázie, nebo vraždy? Ale takové morální dilema neřeší senilní Johana, ta v tom má jasno, a aby to všichni věděli, (a mohli jí připomenout, až si nebude moci vzpomenout), rozkřikuje na celý areál, že až přijede policajt, ohlásí mu mord. A tady konečně došlo na tu moji „pořádnou vraždu“, ale – chudák Johana. Takovou smrt si nezasloužila… Karin to celé rozhodně není jedno – má v domově tetičku, co když něco hrozí i jí! Díky předchozímu vyptávání pro články vidí ostrov z jiného úhlu než přišedší kriminalisté, zkrátka, najednou je v pátrání až po uši…
Originál: Robinson-mordene
Překlad: Helena Březinová
Vydalo nakladatelství: Romeo, 2006
