Lež (C. L. Taylor)

Emma, Daisy, Al a Leanne – nejlepší kámošky až do smrti. Ale čí smrti?

lez-taylorČtyři holky, co se znají už věky, si vyrazí na výlet do Nepálu, aby si vyčistily hlavy, oprostily se od problémů, zrelaxovaly se. Možná by to i vyšlo, kdyby nejdřív vyřešily problémy, co mají mezi sebou…

Daisy je vždy středem pozornosti, Al se zrovna rozešla s přítelkyní, Leanne stále hledá sama sebe a Emma se drží stranou. Klasická skupinová dynamika dostane v cizím prostředí pořádně na frak, obzvlášť když relaxační centrum, vedené podivnými hipíky, není taková idylka, jak tvrdili na webu. A prostřihy do současnosti, pět let po výletu, vám jen potvrdí, že se „detoxikace mysli“ někde cestou pořádně zvrhla a že to bude zlé.

Zatímco se těšíte a mrazí vás z očekávání věcí příštích, snažíte se také zorientovat v té dějové linii v současnosti. Takovéhle rozdělení obvykle ještě přidává na dramatičnosti, když částečně víte, co má asi přijít, ale neznáte detaily. Tady hlavní hrdinka řeší další úklady a děj se tím zahušťuje, každé další přerušení a návrat k nepálské lince tak jen způsobí, že se ztrácíte v tom, co se kde mezitím stalo. Musíte se pekelně soustředit, pozitivní však na tom je, že nedokážete dopředu odhadnout, kam to celé povede.

Hlavní hrdinka Emma je jasný introvert, co nemá ostré lokty, zato spoustu až moc průbojných kamarádek, kterými se nechává ovlivňovat. V lecčems jsem se poznávala a bylo to zvláštní, ne úplně příjemné. Celý příběh to trošku posunulo do osobnější roviny, zvlášť s ohledem na mou averzi vůči pseudopsychologickým žvástům. Sledovat, jak se rozpadá dlouholeté přátelství díky manipulativní „psychoterapii,“ navíc v klaustrofobně odříznutém světě na náhorní plošině kdesi vysoko, bylo vážně zneklidňující. Pohánělo to člověka knihu rychle dočíst – jednak se chcete dozvědět pointu, jednak už ji chcete mít za sebou a nemuset na ni nikdy víc myslet. Moc to nefunguje…

Lež mi připomínala kombinaci klasické Pláže od Alexe Garlanda a letošního hitu Všude kolem černý les – podezřelá komunita v exotickém prostředí plus kamarádky ze školy, které se zas neznají tak dobře, jak si o sobě myslely. Román je zkrátka typické letní čtení, odstrašující typ: nikdy na léto nejezděte nikam, odkud se ještě nikdo nevrátil zpátky…

Originál: The Lie, 2015
Překlad: Zuzana Pernicová
Vydalo: Domino, 2016
392 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA