Past na Péráka (Ondřej Neff)

Američané mají Supermana či Batmana, Češi měli Péráka. Audioteka přináší zpracování další verze příběhu o fiktivní legendě českého odboje, nyní v tzv. superprodukci.

Pérák byl fiktivní český válečný hrdina bojující za druhé světové války mimo jiné proti německým okupantům. Osamělá ikona českého odboje se vyskytovala především v Praze, ale i na jiných místech Protektorátu Čechy a Morava. Díky speciálním pružinám na nohách dokázal Pérák přeskakovat i ulice nebo například jedoucí vlak. Stal se přízrakem, o kterém se šeptalo po ulicích, a později získal díky povídačkám další nadpřirozené schopnosti. Nebyl nikdy dopaden.

I když šlo o fiktivní postavu, zkazky o jeho činech za války posilovaly Čechy a děsily Němce, jejichž úřady se údajně snažily Péráka polapit. Není proto divu, že po válce byla tato městská legenda zobrazena jako první český superhrdina. Na rozdíl od hrdinů typu Supermana nevznikl z komiksu, ale po válce vznikl film podle něj a později i komiks. Už v roce 1946 ožil na filmovém plátně v krátkém animovaném filmu, později vznikl i hraný film, samozřejmě se dostal i do literatury a různých periodik.

Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě komiksu Ondřej Neff, a to v letech 1989 (Pérák – Toho dne byla mlha) a 2001 (Pérák kontra Globeman). Hrdina Neffova populárního sci-fi komiksu ožil znovu v letošním roce, kdy Neff napsal přímo pro audiotéku scénář příběhu, který se odehrává ve dvou časových rovinách – za druhé světové války a v současnosti.

Dějová linie za Protektorátu začíná v roce 1942. Jistý profesor Karas (Jiří Schwarz) „stvoří“ Péráka (Petr Stach) – bytost „odkudsi“, řízenou tajemnou Agenturou, která bude plnit různé úkoly v rámci odboje. Jako první dostane za úkol zabít zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě plánovaného atentátu v proslulé pražské zatáčce se mu však připletou do cesty „nějací amatéři“. Pérák musí dokončit úkol až v nedaleké nemocnici Bulovka. Čeká ho však další, ještě závažnější úkol – Hitler má zjevně „Plán B“ pro případ, že by prohrál válku. Je nutno o plánu zjistit co nejvíce a pak ho překazit. Pérák by však raději než čekat na instrukce vyhazoval do povětří muniční vlaky.

V současnosti amatérský historik Jaromír Nekuda (Petr Čtvrtníček) připravuje za pomocí svého šestnáctiletého synovce zvaného Desina (Denis Šafařík) prezentaci o podle něj neprávem pozapomenuté legendě jménem Pérák. Prezentace by měla být promítnuta na tiskové konferenci pro novináře a má za cíl pomoci vybrat peníze na další výzkum. Se vším Nekudovi pomáhá jeho známá, bývalá redaktorka Vrbenská (Ljuba Krbová). Prezentace ale skončí fiaskem, což je voda na mlýn pro mocný Institut pro objektivizaci dějin, který by se rád sám na kultu superhrdiny přiživil. A tak zatímco zhrzený Nekuda ztrácí chuť bojovat, události kolem něj nabírají nečekaný spád.

Past na Péráka je Audiotekou prezentována jako audiokomiks kombinující historii, sci-fi a velkou nadsázku (která vyplývá už ze zmíněné scény „zpackaného“ atentátu na Heydricha). Jde samozřejmě o naprostou fikci zasazenou ale do reálných kulis a historických souvislostí. Tzv. superprodukce od Audioteky nezklame audio zpracováním a výběrem interpretů. Z nich je pro mě ale paradoxně nejslabší Petr Stach coby Pérák. Jednak nemá tolik prostoru, jak by se čekalo (k tomu se ještě vrátím) a jednak tahle postava postrádá potřebné charisma. O to více to vyvažuje příjemně hluboký hlas Jiřího Schwarze coby Pérákova mentora Karase (čtenáři ho mohou znát i z komiksových příběhů). Petr Čtvrtníček je pro stárnoucího historika vybrán skvěle, stejně jako Denis Šafařík pro počítači posedlého, leč historií naprosto nedotčeného Nekudova synovce (a vůbec nevadí, že je dvakrát tak starší než jeho postava). Ani ženské hlasy – Ljuba Krbová jako redaktorka a Zdena Žádníková jako madam Lebreux z Institutu nejsou špatně vybrány a interpretky odvádějí solidní výkon. Avšak obě (a vlastně všechny) zastiňují dva vynikající projevy, a to Jaroslava Plesla jako českého udavače Prisery a Václava Neužila jako SS generála Sturma. Zejména Plesl své postavě dodává patřičnou podlézavost, měnící se podle potřeby na uhlazenost či vychytralost. Dovedu si představit, jak se s kolegou Neužilem při načítání skvěle bavili.

Pokud jde o samotný příběh, asi záleží, v jakém rozpoložení k němu přistoupíte, jak moc se o dané historické období zajímáte, případně co o Pérákovi víte. Přiznám se, že jsem o něm kdysi něco zaslechl, ale jinak jsem tímto tématem „nepolíbený“, takže jsem k němu přistupoval s jistou opatrnou zvědavostí. Ze začátku mě příběh vůbec nechytl. Vadilo mi především až příliš časté skákání z minulosti do současnosti a zpět. Říkal jsem si, že by bylo lepší příběh rozdělit do dvou polovin, přičemž nejdříve odvyprávět tu historickou a poté tu současnou linii. Nebo že alespoň kapitoly v daném časovém úseku mohly být delší. Pocit roztěkanosti při poslechu ještě posiluje postava vyprávěče (Pavel Soukup), který popisuje děj v minulosti i současnosti, čímž obě časové roviny občas splývají. Ono na konci k jistému spojení minulosti a přítomnosti dojde, ale rozpačitý dojem už to asi nesmaže.

Pokud tedy v té historické části čekáte na to, jak bude Pérák zatápět „esesákům“, moc se nedočkáte. Pérák je vylíčen spíš jako začátečnický ňouma, který neví, odkud přišel a leckdy ani, co se po něm chce. Autor zřejmě chtěl nabídnout známou legendu v jiném světle, ale pokud neznalí tématu čekáte na akci, přijde jen vyčkávání vynucované Pérákovým mentorem a neustálými pokyny typu „ještě počkej na rozkaz“.

Děj ze současnosti mi bohužel připomínal řadu různých tuctových komedií ze současnosti na téma „vědec, který je mimo, a jeho sarkastický syn“ (v tomto případě synovec). Machinace jakési společnosti, která chce těžit z historikova selhání, mě nebavily už vůbec.

Audio zpracování legendy o Pérákovi se nedá upřít jistý humor, který je (možná poněkud paradoxně) výraznější v části za války. V dějové lince ze současnosti ho moc nenajdeme. Je tu pár narážek, které pochopí všichni, co mají alespoň trochu všeobecného přehledu. Je jasné, že si herci načítání užívali. A je jen škoda, že téma s nesporným potenciálem není v projektu s atraktivními interprety využito lépe. Když tuto superprodukci srovnám s mini-sériemi Marsovská horečka či Tirák nebo příběhem Kult bílého jelena, vychází z toho jako nejslabší.

Dramatizace:
Vydáno: Audioteka (2026)
Hrají: Pavel Soukup, Petr Čtvrtníček, Petr Stach, Denis Šafařík, Ljuba Krbová, Václav Neužil, Martin Myšička, Zdeňka Žádníková, Michal Isteník, Jaroslav Plesl, Jiří Schwarz a Miroslav Táborský.
Celková délka: 5 hodin 12 minut
Dramaturgie: Ivan Hubač
Produkce: Andrea Mazánková, Barbora Ježková a Radim Dušek
Zvuk: Nella Bicanová
Režie: Jakub Tabery