Ztracené stříbro (Lindsey Davisová)

Hned ten úvod mě stačil nadchnout. Falco tam s elegancí zachrání neznámou dívčinu od dvojice rabiátů, s typicky chandlerovskými hláškami, jako kdyby se to odehrávalo někde v Bostonu, Chicagu nebo na Trafalgaru, a ne v Římě. Ale je to tak a je vedro, rok 70 našeho letopočtu, a všichni se potí v sandálech a tunikách na dlažbě Fóra. Z dívčiny se vyklube unesená dcera senátora a Falco se do její rodiny velmi neortodoxně vnutí, aby získal jakoukoli zakázku. (Jeho domácí je zároveň i majitel gladiátorské školy, takže není radno dlužit mu za nájem. Čas od času totiž na neplatiče pošle své hochy, jak Falco moc dobře ví…) Ale takový kšeft, jaký představuje kradené stříbro z britských dolů, o ten ani Falco nestojí, příliš to zavání politikou. (Císař Vespasián je v křesle teprve krátce a kdyby měl nějaký odpůrce dost financí k podplacení pretoriánů, mohl by s nimi dosadit na trůn svého favorita…) Falco od toho dá ruce pryč, ale někdo zas vloží ruce na mladičkou senátorskou dcerku a zavraždí ji. A to už teda přehnal a hlavní hrdina se proto ujme případu a s nechutí vyrazí vyšetřovat do Británie. (Je trochu legrační, když svou postavu nechá anglická autorka vykládat, že kdo v Británii nebyl, o nic nepřišel…)

Na ostrovech se ale kromě jiných také poprvé setká se svou femme fatale, Helenou Justinou, druhou dcerou senátora, a nedosažitelnou láskou jeho života. (Ale mám dojem, že to s tou nedosažitelností nebude tak horké, uvidíme v dalších dílech…)

Originál: Silver pigs
BB art 2004
Překlad: Alena Jindrová-Špilarová

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.