Za španielskou stenou

Za španielskou stenouDetektivka na pokračování. Jeden příběh, do něhož každou kapitolu napíše jiný autor. Alespoň pro mě je to rozhodně zajímavý nápad. V rámci jednoho příběhu se tak čtenář může setkat s rozličnými styly různých autorů, hlavně ale sledovat, jak jednotliví spisovatelé příběh stále více zamotávají, pojímají kapitolu ve svém stylu.
Dlužno navíc dodat, že něco takového rozhodně není praktikováno jen v detektivním žánru, podívejme se jen na projekty příběhu na pokračování v rámci soutěže Kniha mého srdce nebo Blogový román Michala Viewegha. Z doby nedávno minulé jde pak zmínit právě Michala Viewegha a dílo Tři v háji, na němž se podílel společně s Halinou Pavlowskou a Ivou Hercíkovou.
I pár příklady z detektivního světa ale mohou posloužit: projekt irských autorů Yeats je mrtev, kniha Jefferyho Deavera a dalších autorů Chopinův rukopis, detektivka na pokračování, na které se v šedesátých letech podílel mj. Milan Kundera nebo román na pokračování Plovoucí admirál, ve kterém jsou zastoupeni Agatha Christie a další autoři ze staré dobré Anglie a Američané.

Právě angličtí spisovatelé jsou autory tří příběhů knihy vydané slovensky souborně pod názvem Za španielskou stenou. Každá z detektivek vznikla jiný způsobem a má i jinou autorskou sestavu, pojďme se tedy na jednotlivé příběhy podrobněji podívat.

Trhák

Dvanáct kapitol, které byly napsány původně pro rozhlasový seriál The Scoop z roku 1931, napsalo celkem šest autorů, každý tedy dvě kapitoly s tím, že autoři společně ještě před začátkem psaní vymysleli zápletku příběhu. Co do autorského složení, najdeme tu Agathu Christie, Dorothy L. Sayers, Freemana Willse Crofts, již méně známé jméno E. C. Bentleyho a Anthonyho Berkeleyho a pro mne úplně nové jméno Clemence Dane. Jak už název napovídá, příběh se odehrává v prostředí londýnského deníku. Jeden z redaktorů se účastní jisté exhumace a volá poté do redakce, že se mu podařilo najít vražednou zbraň. Nijak nás asi nepřekvapí, když je nakonec nalezen v telefonní budce zavražděný.

Za španielskou stenou

I tento příběh sice vznikl pro rozhlas (v roce 1930) a nabízí kapitoly šesti autorů, od každého ale tentokrát pouze jednu. Děj nebyl vymyšlen celý společně, ale jiným způsobem: první tři autoři se společně poprali s rozvedením zápletky, další tři zase s koncem. I tentokrát jsou zastoupeni Agatha Christie, Dorothy L. Sayers, Antohony Berkeley a E. C. Bentley, kromě sestavy z Trháku se ale na příběhu podíleli také Ronald Knox (ano, ano, Desatero pátera Knoxe) a Hugh Walpole.
Oproti Trháku jde o kratší a komornější příběh ve stylu záhady zamčeného pokoje, který se odehrává v sevřeném prostředí a nabízí docela zvláštní způsob rozuzlení…
Oba výše zmíněné seriály se hned v letech 1930, resp. 1931 dočkaly zveřejnění v časopise (The Listener) a po delším čase, až roku 1983, byly publikovány rovněž knižně.

Dvojnásobná smrť

O paní Emmu Farlandovou se stará její neteř Millie a nemá to s ní zrovna jednoduché. Paní se totiž obává, že ji chce někdo otrávit a celá událost je vyhrocena do té míry, že její právník ji zajistí ošetřovatelku z Londýna. Ta je ale na nádraží nalezena mrtvá, takže se začne nabízet otázka, jestli ji někdo včas potřeboval odklidit z cesty, aby nezjistila informace o zdravotním stavu paní Farlandové. Podezřelých se nabízí celá řada. Dva lékaři paní Farlandové, jeden z nich má navíc dceru a dcera přítele, který je shodou okolností synovcem paní Farlandové. Kdo z nich je vrah, to už je na inspektoru Billinghamovi, který je celým vyšetřováním pověřen.
Způsob vzniku tohoto příběhu je podle mého soudu vůbec nejzajímavější. Autoři totiž vždy napsali pouze svoji kapitolu, aniž by věděli, co má v úmyslu jejich následovník. Napsali ovšem poznámky o své kapitole (popř. vyjádření ke kapitolám předcházejícím), kde se vyjádřil k různým falešným či pravým stopám atd. atd. a především sami uvedli svůj tip (nebo chcete-li přání) na pachatele.
Zastoupeni jsou opět Dorothy L. Sayers, F. W. Crofts, dále pak Valentine Williams, F. Tennyson Jeseová, Anthony Jesseová, Anthony Armostrong, David Hume a John Chancellor, který napsal předmluvu osvětlující vznik díla a prolog.

Tři příběhy, řada autorů

Zvláště oceňuji poslední příběh, který umožňuje náhlednout do myšlení jednotlivých autorů. Jaké mají nápady, co je napadá za stopy nebo co si myslí o postřezích a nápadech svých předchůdců. Se zájmem jsem si přečetl ale i dva předchozí příběhy, už třeba jen kvůli výskytu kapitol z pera Agathy Christie. Rozhodně je zajímavé pozorovat styly různých autorů, stačí třeba jen matně prolistovat a podívat se na podíl dialogů a pásma vypravěče nebo sledovat, jestli jsou kapitoly psány z pohledu vyšetřujících, nebo podezřelých – třeba příběh Za španielskou stenou je podle mého názoru napsán více ve stejném stylu.

Kniha Za španielskou stenou, o které jsem se navíc dozvěděl jen náhodou z článku na Centru detektivky, rozhodně není nějaké extra napínavé počtení – ani nenabízí ty nejpovedenější detektivky světa, to ale vůbec nic nemění na faktu, že se zde sešlo hodně autorů, dodnes známých, ale i zapomenutých a právě pro nápad detektivky na pokračování bych ji doporučil všem příznivcům staré dobré anglické detektivky. V neposlední řadě pak můžete oprášit svoji slovenštinu.

Přeložil Otakar Kořínek
Smena, vydavatelstvo SÚV, SZM, Bratislava 1988

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA