Vyvolávač ohně (Ben Pastor)

Ben Pastor Vyvolávač ohněMáme rok 304 n. l. a v Římské říši panují tetrarchové, čtyři spolucísaři. Je to čas, kdy se říše rozpíná do všech směrů a vládne různým vzdáleným provinciím, a také doba náboženské perzekuce, které čelí vytrvalá sekta křesťanů. Ti na sebe zase upozornili jakýmsi mužem, který prý koná zázraky a dokáže oživit mrtvé. Říká si vyvolávač ohně. Dozví se o tom Aelius Spartianus, zmocněnec a dějepisec císaře Diokleciána, a rozhodne se tu historku prošetřit. Nesetká se však s úspěchem – vládce zázraků zmizel a znovuzrozený muž je zase mrtvý, tentokrát ale definitivně a k smrti mu někdo výrazně pomohl…
V Mediolanu, na další zastávce Aeliovy cesty se zprávami císařům, se mu podaří připlést se do vraždy tamního soudce, který vedl řízení proti křesťanům. Proto jsou také ihned z jeho smrti obviněni a vhozeni do arény. Když se však Aelius začne o případ zajímat, je mu víc než důrazně vysvětleno, že až sem jeho pověření nesahá, ať si zkrátka hledí svého. Neexistuje zvědavý vyšetřovatel, který by po takových výhružkách pátrání opravdu vzdal. Což ovšem pro našeho pátrajícího historika znamená, že bude mít v Mediolanu brzy pěkně horkou půdu pod nohama…

Vyvolávač ohně má několik specifik, kterými se liší od ostatních antických detektivek.
Někteří z autorů jsou vystudovaní historici nebo archeologové jako Ben Pastor, a i pokud ne, pečlivému výzkumu dobových reálií věnují velkou pozornost všichni. Nenapadá mě však žádný antický román, ve kterém by sněžilo. Většinou jsou totiž zasazené do horkého Říma nebo Athén, kdežto tady se příběh odehrává víc na severu, v římských provinciích, vyznačujících se špatným počasím. Sám Aelius Spartianus je na sníh zvyklý, pochází totiž z tábora na Dunaji.
Ono to umístění románu je celkem zajímavé i matoucí, autorka operuje s dobovými názvy měst a provincií, nám naprosto neznámými. (Na tomto místě mělo být původně mé postěžování, že tu pro orientaci chybí aspoň mapka nebo dnešní názvy v závorce, naštěstí jsem však objevila na konci knihy pětistránkové vysvětlivky…) Takže úvodní část se odehrává v dnešním německém Mohuči, Aelius pochází z Bulharska a císařské sídlo Mediolanum je dnešní Miláno. I tam v zimě sněží.
Další raritou této série je doba – žádná jiná řada antických detektivek se neodehrává tak pozdě, všechny jsou zasazeny přibližně kolem 1. století n. l. Tudíž ono 3. století skýtá úplně jinou situaci jak politickou, tak náboženskou, a s dobou vlastně úzce souvisí i místní zasazení. V 1. století se nikomu ani nesnilo, že budou mít provincie v Gálii, Británii, Panonii atp., kdežto tady je naprosto běžné potkat v armádě pořímštěné Pikty, Asyřany nebo Dáky. Hlavně když se všichni ti multikulturní „Římané“ spojí proti invazivním Barbarům…
Něco má však Vyvolávač ohně společné například s knihami Lindsey Davisové – velmi čtivý a moderní styl vyprávění, díky kterému budete za chvíli pohlceni atmosférou místa i doby dávno zaniklého světa. Postavy jsou plastické a uvěřitelně lidsky rozporuplné – proradný nepřítel, který zachrání život, zrádce, co vzbuzuje lítost. Aelius sice trochu truchlí pro svou nešťastnou lásku z Egypta, ale krom těchto narážek vám znalost předchozí knihy Zloděj vody chybět nebude.

Kniha rozhodně potěší jak milovníky detektivek, tak i klasických historických románů.

Originál: The Fire Waker
Překlad: Jarmila Doubravová
Vydala: Metafora, 2009
301 stran
www.metafora.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR