Vraždy podle Shakespeara (Jennifer Lee Carrell)

Vraždy podle ShakespearaRozsáhlý dobrodružný román, ve kterém se dozvíte první poslední z prostředí shakespearologie…

Kate Stanleyová byla expertkou na Shakespeara, odvrhla však akademické výšiny a dala se na divadlo. Naskytla se jí fantastická možnost režírovat Hamleta přímo v londýnském divadle Globe, a takovou šanci nevyužít by bylo šílenství. Z obláčku nadšení ji snese její bývalá profesorka Roz, která ji přiměje vzít k sobě do úschovy krabičku s tajemstvím. Kate ji musí slíbit, že dárek zůstane v bezpečí. A od té chvíle už jde všechno z kopce. Divadlo zčásti vyhoří a v jeho útrobách se najde Roz mrtvá. Policejní vyšetřovatel Sinclair oprávněně podezírá Kate ze zatajování, ale copak by ji policista bral vážně? Kdo by taky vraždil profesorku literatury? No třeba ten, kdo jde po tajemném balíčku a ví už, že ho má právě Kate…
Takže se naše vyděšená režisérka dává na útěk, respektive na honbu za tajemstvím, které postupně odhalují různé šifry a odkazy. Skvělým pomocníkem jí je Sir Henry, slavný shakespearovský herec, který zná všechny Mistrovy hry a ve většině sám účinkoval. Na cestě za dalším vodítkem se ke Kate přidá i Rozin synovec Ben Pearl, majitel bezpečnostní agentury, takže další odborník na slovo vzatý. Otázkou ale je, jestli jim může důvěřovat. (Po přečtení Šifry má čtenář chtě nechtě jistou nedůvěru k moudrým starším rádcům s titulem…)

Kam se vrtli, tam obvykle někdo velmi teatrálně zemřel. Ale aby ty vraždy byly i dramatické, to by musely mít víc prostoru. Takhle jsem si na pravidlo zastávka-vražda brzy zvykla. Za čas to vypadá tak, že Ben s Kate někam vběhnou, najdou vodítko a mrtvolu, a utíkají hned zas jinam. Ale že takhle procestují pěknou řádku zajímavých míst, od Harvardu přes Divoký Západ až po Španělsko. Silně to připomíná Lovce pokladů s Nicholasem Cagem, s tím rozdílem, že tady se fakta nepřekrucují a za každým rohem vykoukne Labuť avonská.
Člověk by si myslel, že už ho ohledně Shakespeara nic nepřekvapí, tolikrát byl probírán na školách. Ale tady je tolik nových informací, překvapivých zjištění, které se po konzultaci s internetem ukázaly být pravdivé – koho by napadlo, že shakespearovský festival je i uprostřed Utahu?
Je pravda, že po dvou třetinách knihy už nepozorný čtenář může ztratit přehled nejen o všech vodítkách, ale i o zástupu možných teorií, kdo vlastně doopravdy byl Shakespeare – kandidáti přibývají snad s každou druhou kapitolou. Anebo psal každou hru někdo jiný? Nedivím se, že se z toho už pár shakespearologů pomátlo…
Příběh má spoustu zbytečně dlouhých popisů, vůbec celkově by neškodilo zkrátit ho třeba i o polovinu. Na psychologii postav se snad autorka zaměří alespoň v příští knize. Přesto z příběhu sálá profesionální erudice někoho, kdo ví, o čem píše, a jako dobrodružný román Vraždy obstojí velmi slušně. (Jen je opravdu třeba být soustředěný a bdělý, jinak se pod přívalem faktů a domněnek čtenář utopí.)

Originál: Interred with Their Bones, 2007
Překlad: Hana Pernicová
Vydalo: Domino, 2008
406 stran
www.domino.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA