Už mě vidíš? (S. J. Bolton)

S. J. Bolton Už mě vidíšŘádí v Londýně novodobá verze Jacka Rozparovače? A proč je pachatel hrůzných vražd fixován na mladou policistku, která o dodnes nepolapeném vrahovi ví skoro vše? Pomůže zastavit další vraždy? I v jedenadvacátém století v zákoutích londýnských ulic stále vězí přízrak tajemného zabijáka…

Mladá kriminální inspektorka Lacey Flintová nalezne u svého auta umírající, zakrvácenou ženu. Než stihne přivolat pomoc, žena zemře. Záhy se zjistí, že ji neznámý pachatel podřízl hrdlo a pobodal. Policie zakrátko dostává dopis, ve kterém se jí pachatel vysmívá a naznačuje, že přijdou další vraždy. Vzkaz je stylizovaný stejným způsobem, jaký kdysi používal Jack Rozparovač. A také přibývá dalších obětí, které jsou zabité a zohavené stejně, jako to kdysi dělal tento tajemný zabiják.
Lacey Flintová, která na oddělení vražd nepracuje (zabývá se sexuálními trestnými činy), se k případu dostává zprvu jako svědek, později jako „odborný poradce“. Zatímco se totiž jiné dívky ve školním věku zajímaly o slavné zpěváky či herce, Lacey fascinovala postava Jacka Rozparovače, a to jí vydrželo dodnes. Jen málokdo z policejního sboru toho ví tolik o detailech zohavení obětí, místech vražd či teoriích o možné identitě pachatele jako mladá policistka.
Navíc se zdá, že Lacey má s případem společného více, než je policii milé. Pachatel totiž začíná adresovat různé vzkazy právě jí, až se nakonec Flintová ze svědkyně a odborné poradkyně pomalu posouvá do role podezřelé. Pokud s tím bude chtít něco udělat, bude muset nejen pomoci vypátrat skutečného pachatele, ale hlavně zůstat naživu…

Psát dnes o Jacku Rozparovači je velice ošemetná věc. O tomto proslulém sériovém vrahovi byla napsána spousta článků i knih, natočeno mnoho filmů, ať již dokumentárních či hraných. Díky tomu, že jeho pravá totožnost nebyla nikdy objasněna, fascinuje postava tohoto zloducha dodnes velkou řadu lidí a otevírá možnosti od seriózních vědeckých výzkumů za pomocí dnešních moderních metod až po ryzí spekulace a přebujelé fantazie. Až do dnešní doby se pravidelně vždy s přestávkou několik let vynoří vždy nová, zaručeně spolehlivá teorie o tom, kdo mohl tehdy v temných nocích londýnské čtvrti Whitechappel vraždit. Jedna z posledních teorií například říká, že si vše kolem této postavy vymyslel opilý novinář, aby vzbudil zájem čtenářů o svůj list.
Sama britská autorka, vlastním jménem Sharon Boltonová, na svých webových stránkách píše, že původně považovala za dobrý nápad přijít s Jackem Rozparovačem v jedenadvacátém století. Ale že to nebylo ani zdaleka tak jednoduché, neboť svět je tímto zloduchem již přesycen. Nejspíše proto na jeho postavě pouze staví základní kostru příběhu, který samozřejmě dál obohacuje (v průběhu knihy ovšem začíná být jasné, které teorii autorka nejvíce fandí). Mimo jiné nejednoznačností postavy hlavní hrdinky, kdy si sami mnohdy říkáte, zdali s tím opravdu nemá něco společného, přidává dnes už snad nezbytné morbidní detaily (ano, s Karin Slaughterovou si mohou podat ruce), využívá kusých retrospektivních scén, ze kterých máme hádat, co mají se současností společného. Ale můžeme tu najít také prvky sociální kritiky (postavení znásilněných dívek ve společnosti, problém drog nebo života na ulici).

Nakonec zjistíte, že je vám Lacey sympatická, ale zase tak moc jí nevěříte. Mně osobně někdy trochu připomínala jiné literární postavy – částečně „Blechu“ z Unesené od Mo Hayder a částečně Rune ze Žhavých zpráv od Jefferyho Deavera. Mezi další postavy patří detektiv Mark Joesbury, jehož vykreslení balancuje mezi protivným náfukou a charakterním sympaťákem, ambiciózní inspektorka Dana Tullochová nebo její kolegyně Gayle Mizonová. Plus pár dalších postav, které už tak pečlivě vykreslené nejsou, ale doplňují vyšetřovací tým.
Takže vy, co jste si na začátku čtení této recenze nebo anotace na přebalu knihy řekli „Cože?! Zase Rozparovač?“, se nemusíte bát. A to ani Jacka, ani opětovného omílání stokrát omílaného. Kniha se čte jedním dechem (to je zrovna dost otřepaná fráze, uznávám, ale stoprocentně sedí). Stále se něco nového vynořuje, objevují se nové motivy, které vás nutí si říci „No dobře, ještě nepůjdu spát, ještě se podívám, jak se to v další kapitole vyvine“. Až do poslední chvíle si můžete být jisti, že se ještě vše nedořešilo a že nemůže přijít nějaké to překvapení. O zajímavém rozuzlení ani nemluvě.
Takže odpovídám na otázku v titulu knihy – ano, paní Boltonová, už vás vidím a zařazuji si vás mezi své oblíbené autorky. Snad vám v mé polici mezi kolegyněmi Karin Slaughterovou, Lisou Jacksonovou a vaší krajankou Mo Hayderovou bude dobře a budete si moc povídat nějaké strašidelné historky.

Originální titul: Now You See Me (2011)
Vydáno: Corgi Books, Londýn (2012)
Vydání v České republice: Domino (2013)
Přeložila: Hana Čapková (2013)
www.dominoknihy.cz
424 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR