Tvář cizince (Anne Perry)

Anne Perry Tvář cizinceDetektivka z viktoriánské Anglie, přesněji z roku 1856, první díl košaté série s londýnským vyšetřovatelem se ztrátou paměti…

Hlavním hrdinou tu je muž, který se probudí v nemocnici a nepamatuje si vůbec nic. Postupně zjišťuje, že se jmenuje William Monk a že pracuje pro policii. To pochopitelně nestačí, neví ale, koho by se na sebe zeptal, a tak je dost bezradný a frustrovaný. Vrátí se do práce, jeho hrdost mu ale nedovolí přiznat, že si stále na nic nevzpomněl, a tak se alespoň tváří, že je vše v pořádku a ze svého okolí se snaží zjistit něco o sobě. Na co přichází, se mu však vůbec nezamlouvá – zdá se, že jeho bývalé já bylo arogantní, marnivé a samotářské, až se Monk diví, jak mohl sám se sebou vydržet. Naštěstí jeho detektivní schopnosti amnézii nemají a s novým případem se vyšetřovateli vlévá do žil nová porce jistoty a sebevědomí.

Monk se svým asistentem Evanem přebírají nevyřešený případ brutální vraždy Joscelyna Greye, veterána od Krymu a celkem bezkonfliktního gentlemana z rodu Shelburnů. Výpovědi svědků nic nepřinášejí, neznámý je dokonce i motiv. Detektiv Monk začíná pátrat v minulosti zavražděného, ale zároveň i v minulosti toho cizince, kterého vidí v zrcadle…
Přibližně ve třetině knihy se objevuje druhá hlavní postava, Hester Latterlyová. Během Krymské války zachraňovala raněné v nemocnici, v bratrově londýnské rodině se však neskutečně nudí. Je příliš vysoká, příliš svérázná, bez peněz a konexí, neprovdatelná. Shodou náhod má přítelkyni právě ve vznešené rodině Shelburnů, která oplakává smrt Joscelyna, ale v níž se také může skrývat motiv k vraždě, ne-li vrah sám. Kolem toho panství krouží i Monk, a tak je jen otázkou času, než na sebe tyhle dvě individuality narazí…

Možná chvilku potrvá, než si zvyknete na podivný styl vyprávění, rozčilující nedostatek interpunkce, než se přestanete podivovat nad některými obraty (také vám „mihotají“ oči?) Anebo to bude třeba prostě překousnout, protože i přes vážné nedostatky v překladu vás zaujme zvláštní příběh hrdiny, který má druhou šanci, začíná nanovo. Do chvíle, kdy jeho drožka měla nehodu, to byl sice skvělý detektiv s velkými ambicemi, ale nikdo ho neměl rád a jemu nezáleželo na nikom jiném. Nový William Monk to chce změnit. Dívá se za sebe na svoji prázdnou minulost a ví, že s tím starým Monkem by nechtěl pracovat ani zadarmo… Detektivní příběh sám je také zajímavý, a když už se zdá, že vyšetřování vraždy stagnuje, otevře autorka nový úhel pohledu očima Hester, díky níž zas získáme úplně jiné informace než jaké má policie, a můžeme si domýšlet a kombinovat sami.

Zajímavou historickou detektivku s dvěma výraznými osobnostmi sice poněkud kazí neuvěřitelné slovní kreace a otrocký překlad, když je však vezmete sportovně a s humorem, budete mít před sebou výborný příběh, zavádějící čtenáře jak do chudinských slumů, tak i mezi povýšenou smetánku.
(Snad jen upozornění pro budoucí čtenáře knihy na číhající zmatek hned zpočátku – kdy se Monk probudí v nemocnici a přijde za ním jakýsi „Peelers“, který je zároveň Runcornem, a Monk z hovoru vyrozumí, že on sám je taky Peelers. Chvíli trvalo, než mi došlo, že to není příjmení, nýbrž profese, přesněji řečeno slangový výraz pro poldu – podle zakladatele sira Peela. Úplně by stačila poznámka pod čarou…)
Upřímně doufám, že druhá kniha, Pohřeb v modrém – plánovaná na březen 2010, (která je však asi tak jedenáctá v pořadí, čímž bude přeskočeno dobrých deset dílů) projde před tiskem kapku větší péčí a pozornější kontrolou – po tomto prvním díle by si to autorka rozhodně zasloužila…

Originál: The Face of a Stranger
Překlad: Petr Němec
Vydala: Moba, 2009
303 stran
www.mobaknihy.cz 

 

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA