Třetí dívka (Agatha Christie)

Agatha Christie Třetí dívkaPoprvé od roku 1977 vyšla v češtině detektivka Agathy Christie pojmenovaná Třetí dívka. V aktuálním vydání Knižního klubu s příjemně decentní povedenou obálkou se původní překlad Evy Ruxové dočkal úpravy Lenky Uhlířové.

Hercula Poirota na začátku navštíví v kanceláři mladá dívka, která se domnívá, že možná spáchala vraždu. Než stihne detektivovi říct podrobnosti, kancelář opouští. Poirot ji totiž připadá příliš starý. Od spisovatelky detektivních románů paní Oliverové, která se v pozdějších knihách Christie často objevovala po jeho boku, se dozvídá, že se jedná o Normu Restarickovou, s kterou se viděla na večírku. A postupně pátračská dvojka zjišťuje v Londýně a na venkově více. Je to třetí dívka. Třetí, nejnovější spolubydlící dvou slečen, z nichž jedna pracuje jako sekretářka jejího otce navrátivšího se z Afriky, druhá má možná zájem o jejího nevhodného milého.

Detektivní zápletka patří k těm méně povedeným, vydání knihy ostatně spadá do posledního desetiletí autorčiny tvorby, kdy už se kromě Nekonečné noci (o rok později, 1967) nejedná o žádná výrazná díla.
Jako jsou nejisté vzpomínky Normy, která neví, co udělala, může být nejistý i čtenář. Některé detektivky Agathy Christie jsou sice postaveny na tom, že se na vraždu delší dobu čeká, tady se pátrá po vraždě, která byla spáchána neznámo kdy, kde a kým. To je dlouhou dobu nejasné i Herculu Poirotovi. Nápad na pátrání nejen po vrahovi, ale i po samotné mrtvole je dobrý, ale už ne tak dobře napsaný. Pomalé tempo, kdy je Navíc norma nezvěstná a kdy neprobíhá pátrání po něčem konkrétním, není kladem knihy. Avšak i tady jsou v zdánlivě nepodstatných poznámkách skryty stopy, díky kterým až na konci všechno zapadne do sebe.
Ač bývají příběhy Agathy Christie spojovaný především s dobou staré dobré Anglie mezi světovými válkami, tento román se odehrává v polovině šedesátých let a doba děje (a vzniku) je více než jindy u Christie výrazným rysem detektivky.
Poirot a paní Oliverová jsou ti staří, z dob dřívějších, Poirot stále elegán, který se i na venkově pohybuje v lakýrkách, které ho tlačí. S mladými je to však složité a vznosně nazváno generační střet patří k nejpovedenějším a zároveň úsměvným momentům celé knihy. Líčí se tu, jak mladí lidé chodí oblékaní a jak vypadají, nemusí být snadné poznat, jestli jde o ženu, nebo muže, jak ti teď chodí dlouhovlasí. Berou drogy, kouří marihuanu a do jednoho zapadlého uměleckého doupěte se při sledovačce dostane i paní Oliverová a vše začíná už úvodí kapitolou, ve které se v souvislosti se špinavě vypadající Normou uvádí, že by ji Poirot nejraději vstrčil do vany. Škoda, že do toho všeho zakombinovala Christie ještě špionážní ladění.

Aby byla poirotovská či christieovská knihovnička kompletní, neměl by chybět ani tento titul. I když je zápletka slabší, za pozornost kniha vyprávěná tradičně čtivým stylem stojí především pro mimodetektivní linii. Přece jen tu máme čest s jiným prostředím a postavami, než bývá zvykem v luxusních vlacích či lodích v podání Agathy Christie. Se svými oblíbenými stereotypy si ostatně pohrává i v tomto příběhu.

Originál: Thirdl Girl (1966)
Překlad: Eva Ruxová, úprava překladu: Lenka Uhlířová
Knižní klub, Praha 2012
3. vydání, 1. vydání v upraveném překladu
240 stran
www.bux.cz
www.agatha.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.