Temné hlubiny (Robert Bryndza)

Jedné noci viděl tulák dvě postavy, jak něco hází do zatopeného lomu. Po dvaceti šesti letech se najde tělo pohřešované sedmileté holčičky. Kdo ji unesl a proč musela zemřít? Třetí titul s inspektorkou Erikou Fosterovou je ještě lepší než ty předcházející.

Robert Bryndza Temné hlubinyDetektiv šéfinspektor Erika Fosterová je přidělena k jinému útvaru a se svým novým týmem prohledává dno zatopeného lomu v městském parku. Pod vodou by měla být údajně v bedně ukrytá zásilka drog. Tu policejní potápěči sice najdou, ale objeví také pečlivě zabalenou kostru malého dítěte. Brzy se ukáže, že jde o Jessicu Collinsovou, která zmizela před šestadvaceti lety. Tehdy sedmiletá dívenka se vydala na oslavu kamarádčiných narozenin jen pár domů od jejího bydliště. Ke kamarádce ale nikdy nedorazila a od té doby ji nikdo neviděl.

Eriku smrt malé dívky zasáhne, a přestože její útvar podobné zločiny nevyšetřuje, vynutí si na svém novém nadřízeném, aby jí případ přidělil. Dokonce si na pomoc vyžádá i bývalé parťáky Mossovou a Petersona (za to má autor u mě bod, tihle dva sympaťáci prostě k Erice patří). Kriminalisté postupně zjišťují, že nebude jednoduché proniknout do tajemství rodiny Collinsových. Navíc se zdá, že kdosi opravdu nestojí o to, aby se ukázalo, co se tehdy stalo a je k tomu odhodlán využít všechny prostředky. To policisté zpočátku netuší, stejně tak jako že je pachatel o několik kroků před nimi…

Teprve před rokem vyšla britskému spisovateli Robertu Bryndzovi prvotina a zároveň první díl ohlášené série s názvem Dívka v ledu, kde se čtenáři mohli poprvé seznámit s Erikou Fosterovou a jejím týmem. Autor (s příznačným příjmením) žije se svým partnerem na Slovensku, a tak nejspíše právě proto je jeho hlavní hrdinka původem Slovenka, která odešla zprvu pracovat do Británie jako au pair a posléze se dala k policii.

Dívka v ledu byla poměrně úspěšná. Na serveru Goodreads dosáhla hodnocení 3,95 z možných pěti a na české Databázi knih 84 %. Druhý titul série Noční lov si vedl ještě lépe a může se pochlubit ratingem 4,23 a 87 %. Zatím poslední česky vydaný titul oba předchozí romány dokonce převyšuje (4,32 a 91 %). Na konečné hodnocení je ještě brzy, jelikož titul vyšel poměrně nedávno a hodnotících tak není tolik. Ale i bez toho, abych si prohlížel podobná čísla, můžu s povděkem kvitovat, že Bryndzovy romány s Erikou Fosterovou jsou skutečně díl od dílu lepší.

Erika Fosterová není tentokrát tak „drzá“ a není dokonce ani suspendována. Naopak dostane trochu více prostoru její soukromý život a rodina, což ale neznamená, že by inspektorka slevila ze svých vysokých nároků na své podřízené a ještě více na sebe. Postupné odhalování tajemství dysfunkční rodiny je zajímavé, stejně jako sledování pachatele, jeho úvah a plánů. Stále se jedná především o klasický policejní román, nebo chcete-li procedurální detektivku, ale nechybí uvěřitelné postavy a občasný vhled do jejich soukromí. Ten je natolik krátký, aby neobtěžoval a nerušil, ale zase jsou díky tomu jednotlivé postavy lidštější.

Díky tomu, že autor před čtenáři rozehrává hned několik zápletek, čte se kniha téměř sama. Dlouho není jasné, jak malá Jessica zemřela a jak se mohla za bílého dne ztratit během krátké cesty od jejich domu k domu kamarádky. Působila tehdy v okolí pedofilní skupina? Co viděl starý bezdomovec v lomu? Měl něco společného s podezřelými z pedofilie? Na co přišla původní vyšetřovatelka případu, dnes alkoholička, ze které tehdejší neúspěšné vyšetřování udělalo psychickou trosku?

Všechno se vysvětlí jako vždy ve skvěle gradujícím finále, kde přibývají další mrtví a události nabývají rychlý spád. To všechno se děje v patřičné kulise podzimního nehostinného počasí, kdy téměř pořád prší a vlezlý chlad je snad všude. Vyústění příběhu je dílem smutné a dílem poměrně ponuré, ale nemůže za to ani tak počasí, jako spíše leckdy nepochopitelné lidské jednání.

Stejně jako v recenzích předcházejících dvou Brynzových titulů musím i tady konstatovat, že se těším na nové příběhy s Erikou. Velmi pilnému autorovi už vyšly v originále další dva romány této řady (Last Breath a Cold Blood), a když k tomu dodám, že si oba vedou v hodnocení ještě lépe než předchozí trojice, je opravdu na co se těšit.

 

Originální titul: Dark Water (2016)
Vydáno: Bookouture (2016)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s. (2017)
Přeložila: Kateřina Elisová (2017)
416 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA