Smrt programátora (Hana Prošková)

Hana Prošková Smrt programátoraHana Prošková (1924-2002) patří mezi klasiky české detektivky a po přečtení tří povídek v knize Smrt programátora, musím ze svého pohledu říci, že právem.

Někomu je Hana Prošková možná známá pouze díky televizním zpracování jejích povídek. Stejné bylo i mé první setkání s touto autorkou. Stalo se tak díky zdařilé stejnojmenné adaptaci povídky Přízrak (Československo, 1987), k níž napsala scénář sama Hana Prošková spolu s režisérem příběhu Dušanem Kleinem a která je jednou z povídek v této knize.
Ve všech třech povídkách knihy Smrt programátora vystupuje zvláštní a značně nesourodá dvojice detektivů. Detektivem z povolání je věčně nevrlý kriminalista Vašátko a detektivem-amatérem je bohémský, neúspěšný malíř Horác, jehož metody jsou značně neortodoxní a opírají se o intuici a nejrůznější představy. Vzájemnou pomocí, která začíná třeba podivnými dotazy, jako je tomu třeba u povídky Křivý prostor:
„Ten kvartýr se vážně mění,“ řekl Horác, „Periodicky.“
„Nebyl jste u mě už měsíc.“
„Ale před měsícem to bylo normální. A předminule zase ne… objevilo se to tam zase.“
„Co?“
„To,“ zamumlal. „To… ta zakřivenost. Jiná… jiný hranice. Ta… změna. Já to viděl.“
se dopátrávají ke zdárnému konci. Přes četná nedorozumění se k sobě oba detektivové stále vrací, aby se Horác podělil s detektivem o své myšlenky a Vašátko zjišťuje, co by na malířových představách mohlo být pravdy.
KŘIVÝ PROSTOR je první povídkou v knize Smrt programátora a byla stejně jako Přízrak v roce 1987 zpracována pro televizi pod názvem Zrcadlo nenávisti s Rudolfem Hrušínským jako kapitánem Vašátko. Režie opět Dušan Klein, scénář Václav Šašek. Zpátky ale ke knižní předloze. Tato povídka mě z třídílného souboru zaujala nejvíce. Nádherně vykresluje nejrůznější postavy, to samé se týká líčení pražských zákoutí, až jsem se musela podívat, zda opravdu čtu knihu Hany Proškové a ne jednu z „kapesních povídek“ Karla Čapka. V této povídce snad nejvíce poznáváme svérázného neúspěšného malíře, který momentálně pracuje v redakci. Spolu s Vašátkem – pátrají každý sám a vzájemně si vyměňují informace – hledají důvod a způsob smrti dvou starých sester. Kromě Horáce s jeho představami se setkáváme s malířovým známým chiromantem (vykládá z ruky) Janzou, takže právě o nevědecké pátrání nebude nouze.
Povídka PŘÍZRAK je situována převážně do poválečného období, kdy na jistém zámku provádí skupina studentů spolu s několika zaměstnanci inventuru cenností. Jelikož se studenti chtějí bavit a kontrola právě zábavná není, vymyslí si fiktivní postavu jménem „Vlastimil Huber“. Tenhle „přízrak“ jako by se více zhmotňoval tím, jak pracuje fantazie studentů. Najednou se začínají dít podivné věci a oni dostávají strach. Tento příběh vypráví po letech jeden z jeho aktérů na večírku, kde je přítomen i policejní detektiv Vašátko.
I v této povídce se objeví podivín Horác. Ovšem na odhalení jeho úlohy si budete muset počkat až na úplný konec příběhu.
V povídce s názvem SMRT PROGRAMÁTORA se Vašátko zabývá zmizením Ladislava Voráčka, který se věnoval programování poezie na počítači Abfonka. Na projektu dokonce spolupracoval Ústav pro jazyk český, který později s podporou přestal. Název povídky napovídá, co se s programátorem Voráčkem stalo, otázkou je, kdo měl zájem na smrti tohoto zvláštního člověka, který své vášni věnoval všechen čas. I do tohoto příběhu je zapleten neúspěšný malíř Horác, který svou všímavostí přispěje k vyřešení případu.
Tato povídka je taková jiná. Jako by k předchozím dvěma ani příliš nepatřila. Není tak čtivá a chybí jí jejich magičnost. Přinejmenším ji můžeme považovat za úsměvnou připomínku začátků počítačů.
Pokud jste se s touto autorkou doposud nesetkali a máte rádi klasické detektivní příběhy, doporučuji rozhodně provést nápravu, třeba právě prostřednictvím knihy Smrt programátora. Pokud kouzelné a záhadné povídky Hany Proškové máte rádi a třeba jste četli už i knihu Smrt programátora, rozhodně neškodí si třeba právě první dvě povídky připomenout. Budu doufat, že budou znovu vydány i další autorčiny tituly.
Kniha vyšla již ve druhém vydání, tentokrát v nakladatelství Dokořán.
Vydalo nakladatelství Dokořán, 2. vydání, v tomto nakladatelství 1.
228 stran
www.dokoran.cz
Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA