Síť (Håkan Nesser)

Hakan Nesser S흊védský autor Håkan Nesser (*1950) publikoval v letech 1993—2003 celkem deset románů s komisařem Van Veeterenem a právě z této řady vydalo na konci srpna nakladatelství Moba první knihu.
Čeští čtenáři mohou být poněkud zmateni z poznámky na přebalu, která hlásá, že se postava komisaře pohybuje v „prostředí inspirovaném zejména švédskými, nizozemskými, německými a polskými reáliemi“. Vysvětlení pro příjmení různého původu (například znějící polsky) a měst neznámých názvů je po zapátrání na zahraničních internetových stránkách prosté: série se odehrává ve fiktivní severské zemi.

Podezřelý s kocovinou
Oproti většině česky vydávané produkce detektivek ze Skandinávie je kniha překvapivě krátká. Vysázena velkým písmem má 232 stran. Do děje vtahuje hned úvodní scéna, kdy se muž s obrovskou kocovinou po noci milování a pití vína probudí a ve vaně najde mrtvou svoji manželku Evu. Právě on, Janek Mitter, obyčejný gymnaziální učitel filozofie a dějepisu, se stává podezřelým z vraždy. Poznali se v práci, manželka učila na stejné škole, ale dlouho spolu nepobyli. Začíná soudní proces, ale komisař Van Veeteren si vinou není jistý a vše se navíc změní, když v průběhu děje dojde k nečekanému zvratu.
V pětačtyřiceti krátkých kapitolách se příběh sleduje porůznu z pohledu více postav. Podezřelého Mittera, zřejmě opravdového pachatele a také z porad a pátrání různých vyšetřovatelů. Hlavní hrdina má celou řadu kolegů — i oni se mohou pochlubit všelijakými příjmeními —, ale výraznější pozornost je věnována pouze Münsterovi, s kterým chodí Van Veeteren hrát badminton.

Místo flašky parátka
K dobru a originalitě autora třeba konstatovat, že zde chybí opilecké pasáže, místo placatky si komisař neustále dává do pusy párátko. Jinak však Van Veeteren, jehož křestní jméno není v prvním dílu uvedeno, není v plejádě detektivů (nutno dodat, že někdy vytvořených až po něm) třeskutě originální. Je bručoun, který má například ze špatného počasí sklony k depresím, stále se rozchází se ženou a těší se, až bude moct ze zimy odjet do teplé Austrálie.
Děj knihy totiž začíná v říjnu, ale postupně se posune až k prosinci a v drobných detailech je vylíčena severská nevlídnost. Přesto je jednou z hlavních charakteristik knihy úspornost. Žádné zdlouhavé popisy, či spíše: skoro žádné popisy, žádná velká psychologie, zachycování sociologických či politických problémů. Občas se děj zpomalí například úvahovými pasážemi, ale většinou rychle plyne.
Velký podíl v knize tvoří dialogy. Ty nejsou vůbec (nebo jen minimálně) propletené s poznámkami vypravěče, žádné uvozovací věty, kdo jak co řekl. Znenadání například proudem dialogu začíná kapitola zachycující jeden z výslechů u soudu, strohost Nesserova stylu skvěle vyznívá v pasáži s homosexuální učitelkou dívčí koly. Komisař jí klade otázky ohledně zavražděné, při tom ho ona masíruje, takže se mísí dva různé rozhovory.

Drsné řešení celé záhady podporuje pesimistické ladění komisařovy postavy, potažmo celé knihy. Oproti špalkům autorových krajanů se dá Síť přečíst na jeden zátah během večera, jako čtivá, spíše oddechová detektivka. Ač kniha není špatná, Van Veeteren si zřejmě nezíská masivní čtenářskou oblíbenost, opravdu z něj nečiší dobrá nálada a sympatičnost. Větší šanci zaujmout má Nesserův suchý neosobní styl. Přesto se nabízí otázka, jestli od autora prezentovaného reklamním heslem „extraligová hvězda švédské krimi“ nečekat něco víc.

Originál: Det grovmaskiga nätet (1993)
Překlad: Čeněk Matocha
Vydala Moba, Brno 2012
Edice Severská krimi
232 stran
www.mobaknihy.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA