Sherlock III vstal z mrtvých, změnil se a zase skončil
Sherlock II Skandál v Belgravii

Foto: www.ceskatelevize.cz, Sherlock II

Třetí řada Sherlocka z produkce BBC skončila v neděli 12. ledna, a i když je slíbena čtvrtá řada, bylo by překvapivé, kdyby byla uvedena v nějaké krátké době. Od premiérového uvedení druhé bylo třeba počkat dva roky. Za tu dobu si příběhy s doylovskými hrdiny přesazenými do současnosti získaly další fanoušky, kteří více či méně řešili otázku, jak vlastně Sherlock dokázal na konci druhé řady přežít.
Navnadění přišlo o vánočních svátcích v podobě sedmiminutové epizodky Many Happy Returns (Mnoho šťastných dnů), která byla vysílána prostřednictvím internetu a ukazuje, jak po světě oslnil Sherlock svými schopnostmi. První regulérní díl, který měl premiéru na Nový rok, sledovala třetina Britů, kteří koukali na televizi. Kdo by nechtěl i přes posilvestrovskou kocovinu vidět detektivův návrat.
Články, jež byly zveřejněny na webech Aktuálně, Respektu a Českého rozhlasu, svědčí o tom, že i velkým médiím, tedy ne nějakým specializovaným či fanouškovským serverům, stojí Sherlock za pozornost jen pár dní či pomalu hodin po světové britské premiéře. Pokud se odhlédne od faktu, že si tak nějak šlo odvodit, že autoři článků návrat sledovali, aniž by asi měli legálně předplacenou BBC přes kabelovku, ukazuje to i oblíbenost seriálu. Či spíše minisérie, neboť i třetí řadu tvoří (krom oné miniepizody) pouze tři díly, byť o devadesátiminutové stopáži.
Překonala se i Česká televize, která plánuje uvedení na ČT2 již letos v květnu – v dabované verzi a prostřednictvím satelitu s možností sledovat i v původním anglickém znění.

V třetí řadě se znovu objevují všechny hlavní postavy: Sherlock Holmes (Benedict Cumberbatch), John Watson (Martin Freeman), policista Scontlad Yardu Lestrade (Rupert Graves), hospodyně paní Hudsonová (Una Stubbsová), patoložka Molly (Louise Brealey) a Sherlockův bratr Mycroft (Mark Gatiss, také jeden z autorů), který dostává větší prostor než dříve a z pár scén se ukáže, že mezi bratry snad i existuje něco jako sourozenecká láska.
Hlavní novou postavou, která se představí hned v prvním díle, je Watsonova nastávají Mary Morstanová, ztvárněná Amandou Abbingtonovou, skutečnou Freemanovou manželkou. Žena, s níž se v původní Doylově předloze Watson seznamuje a posléze i stává jejím mužem. Hlavním padouchem třetí řady je Charles Augustus Magnussen (hraje jej Lars Mikkelsen), zmodernizovaná verze vyděrače z Doylovy povídky Charles Augustus Milverton, ale ten se objevuje až ve finálovém třetím dílu.

Předtím je třeba se vypořádat ještě se Sherlockovým zmrtvýchvstáním v prvním díle The Empty Hears (Prázdné máry), kde se řeší rovněž Watsonovy zásnuby a hrozba teroristického útoku v Londýně. A pochopitelně i Johnovo a Sherlockovo shledání a otázka, jak Sherlock vlastně přežil, s čímž se tvůrci vypořádali tak, jak se vypořádali. Vystupují tu i detektivovi fanoušci, jako by epizoda chtěla různými teoriemi (a v díle se objeví i iluzionista Derren Brown) říct, že takové možnosti přežití se skutečně objevovaly a my s fanouškovskou fikcí počítáme.
Druhý díl The Sign of Three (Znamení tří) se točí kolem Johnovy svatby, jemuž jde Sherlock za svědka. Jedna dějová linie se odehrává během svatby, na níž má Sherlock proslov – a hlavně během proslovu se děj vrací do minulosti. Jak byl Sherlock požádán, aby šel za svědka, jak probíhala rozlučka se svobodou (což je nesmírně vtipný sled scén!), ale vypráví i několik případů, které spolu vyšetřovali a u kterých se ukáže vzájemná souvislost a naštěstí i provázanost s něčím, co se má stát na svatbě a co rozuzlením připomene fígl typický pro Agathu Christie.

Sherlock II Reichenbašský pád

Foto: www.ceskatelevize.cz, Sherlock II

Oba díly jsou vtipné, mihnou se tu Sherlockovi rodiče, které představují Cumberbatchovi opravdoví rodiče, sami herci. Epizody ozvláštňuje Mary jakožto ženský element, mezi parťáky je velké pouto a hercům jde bez váhání věřit, že Sherlock a John jsou kamarádi na život a na smrt. To by na tak chválený seriál pochopitelně nestačilo a výtky některých diváků, že Sherlock se stává lidštějším (a jistě, postava se může vyvíjet), je třeba přebít.
S detektivní zápletkou se přitom v prvních dvou dílech pracuje podivně. Příběh kolem teroristického útoku není nijak složitý a ještě v něm jde najít odkaz na film V jako vendeta. Hlavní prostor zkrátka má fakt, že je Sherlock zpět a Watsonovi se zrovna nelíbí, že o něm oproti jiným lidem dva roky nevěděl.
Něco jiného je seriál Přátelé, jehož jedna série má přes 20 dílů a kde se dá jeden netradičně pojatý díl za sezonu přijmout, máme tu přece řadu dalších, už běžných dílů. U Sherlocka by se chtělo počítat s plnokrevností všech dílů.
První dva díly jsou plné vtipu a po prvním zhlédnutí si je jde užít a ocenit drobné detaily (zběsilé chatování s několika ženami, jež mohou poskytnout informace; bratr Mycroft zjevující se v Sherlockově mysli jako nějaký hrůzný božský soudce). Ale jak se vidí podruhé nebo se nad nimi začne uvažovat, ukazuje se, že se na úkor detektivní zápletky zaměřují více na přátelství Sherlocka a Johna a že některé scény zbytečně zabírají čas. Na začátku svatebního dílu se Lestrade se svou kolegyní snaží dopadnout bandu zločinců a po pár minutách se patřičně zasmějeme. Ale vážně to nešlo zkrátit, když ti zločinci se zbytkem navíc nesouvisí?

Třetí díl His Last Vow (Poslední přísaha) konečně dává větší prostor detektivní zápletce a rovněž nejvíce z celé řady navazuje na původní holmesovský kánon. Kromě drobných odkazů na „rozlučkovou“ povídku Poslední poklona, včetně zmínky o včelaření (Holmes už je tu starý, dal se na včelaření, ale v předvečer první světové války pomůže Spojenému království), povedeně upravuje Doylův příběh o vyděrači, který vlastnil kompromitující dopisy, jež ctihodné dámy napsaly. Holmes se v povídce zasnoubí s Milvertonovou služebnou, aby se mohl k potřebným dopisům získat.
V moderní verzi zastihuje John na Baker Street Sherlocka se slečnou – a kdo zná doylovskou předlohu, tuší, že s ní Sherlock není kvůli pozemským radovánkám – a i tady se chystá vloupání k padouchovi. A pak přichází šok.
I třetí díl je vtipný, i když ne tolik, opět se tu objeví manželé Holmesovi, tentokrát během vánoční sešlosti, díl zase nevypráví zcela chronologicky a znovu dojde na Sherlockovy představy, analýzy situace. Jenže se přes nejnapínavější příběh celé řady nelze vyhnout myšlence, že je překombinovaný, že s hlavními postavami se dějí zvláštní věci. A to přijde ještě závěrečný cliffhanger, navnadění na další řadu, přičemž je třeba dívat se až do konce závěrečných titulek.

Po předchozích řádcích nejde o žádné ohromující shrnutí, ale třetí řada Sherlocka je zkrátka jiná a může vzbudit strach, kam se minisérie ještě posune v té další. Ani v prvních dvou sériích to nebyla věrná adaptace Doyla, nápadité a citlivé převedení ovšem ano. Jenže jako kdyby se Sherlock pomalu stával samostatným fenoménem.

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR