Schůzka v Paříži (Harlan Coben)

Schůzka v PařížiSportovní agent Myron Bolitar je hrdinou řady detektivních románů. Česky vyšel ten první, Podrazák, a nyní vychází zatím poslední díl – devátý…
Mezitím se toho pochopitelně stihlo stát spoustu, například to, že Myron teď chodí s krásnou matkou dvou dětí, ale vztah dostal povážlivé trhliny. To a také menší nedorozumění na plácku za školou způsobilo, že se Myron rozhodl na čas opustit Státy a vydat se na žádost dávné známé do Paříže. A že to asi nebude romantický víkendový zájezd, pochopí velmi záhy.

Už po přistání se mu totiž dostane důkladného seznámení s francouzskou policií, někdo ho chce unést a exmanžel jeho známé Teresy je nalezen zavražděný. A k tomu všemu se dozví, že dcera Teresy, s jejíž smrtí se těžce vyrovnávala už deset let, nejspíš vůbec není mrtvá. Bude to velmi, velmi zajímavý pobyt…
Co se za tu dobu nezměnilo, je Bolitarův ironický smysl pro humor a také jeho parťák Win, milionářský sociopat. Jeho vliv, peníze a brutální chvaty se budou víc než hodit…

První polovina mi ohromně připomínala mého oblíbence Roberta Craise a jeho detektiva Elvise Colea – s Bolitarem mají dost podobný smysl pro humor a sebeironii, trousí bezva hlášky, mají zlomená srdce, komplex hrdiny a nebezpečné přátele. I přes takřka nulové výsledky ve vyšetřování Myron neztrácí svůj optimismus a první půlka je proto spíš takovou veselou detektivkou, kde se nic neodhalí.
Druhá část proto nemůže být odlišnější. Po velmi brutálních událostech má čtenář čas se vydýchat a Myron posbírat si svůj roztříštěný svět zas zpátky. Ale o „veselé detektivce“ už ve zbytku knihy nemůže být ani řeč. Jakkoli se Bolitar snaží o vtípky (a že jsou moc dobré,) nad pokračováním příběhu visí temný stín, který ani hlášky neprojasní.
Je to škoda. Samozřejmě, ten zvrat vychází z aktuálního dění, je to realistické a silně zneklidňující, ale klidně bych se bez toho obešla. Vůbec bych se nezlobila, kdyby příběh zůstal prostě jen obyčejnou, lehce žoviální detektivkou, jakou sliboval být na začátku. (Hlavně ať se nesnaží být aktuální i Robert Crais!)

Originál: Long Lost (2009)
Překlad: Michal Prokop
Vydal: Knižní klub, 2010
299 stran
www.knizniklub.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR