Rukavičky smrti (B. M. Horská)

Měla to být dovolená na zotavenou. Místo toho pátrala, kdo je tajemná mrtvola ve sklepě sicilského domu. Britská detektivní inspektorka Elen Jollyová je hrdinkou už třetího románu, napínavého a pestrého, který nás kromě Sicílie a Anglie zavede i do Čech.

Rukavičky smrtiDetektivní inspektorka Elen Jollyová z anglického městečka Milton Keynes přijíždí do sicilského města Trapani. V rámci zdravotní dovolené (rekonvalescence po zlomenině nohy) začne bydlet u své dcery Oli. Ta normálně žije v Berlíně, ale zde na Sicílii už nějaký čas pobývá a s přítelem Oliverem si tu pronajali byt. Dcera by ráda matce přítele představila, ale ten kamsi záhadně zmizel. Když se vzápětí objeví mrtvola ve sklepní nádrži domu, kde Elen s dcerou pobývá, obává se Oli nejhoršího…

Také v Milton Keynes je někdo, kdo postrádá svého partnera. Ann Marová už několik týdnů neví o svém příteli Markovi, s nímž navíc čeká dítě. Požádá o pomoc kamaráda Alana, ten však nemůže nic udělat. Během jediné noci pak někdo Ann napadne v jejím domě a opilého Alana srazí a usmrtí na silnici auto. Oba případy dostane na starost detektiv indického původu Dal Singh, podřízený Elen Jollyové. Je překvapen, když zjistí, že se Ann s Alanem znala (náhoda, že se obě události staly ve stejnou noc?), ale ještě víc ho udivuje, že Alan se svou ženou před časem také navštívili Trapani, kde šéfová zrovna pobývá…

B. M. Horská je pseudonym autorky Bohumíry Jedličkové, která trvale žije v britském Milton Keynes. Také proto z tohoto mladého města se zhruba čtvrt miliónem obyvatel pochází i její hlavní hrdinka – policejní inspektorka Elen Jollyová, která často spolupracuje se svým českým kolegou v Praze, detektivem Šafránkem. Série s touto vyšetřovatelkou zatím nabízí tři tituly (včetně této knihy). Za druhý román z této řady (Brouk) obdržela autorka v roce 2015 od Asociace autorů detektivní literatury (AIEP) Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku. Nyní už pracuje na čtvrté knize, kde se Elen poprvé pustí do případu s kořeny ve vzdálené minulosti.

Popsat zápletku lehce komplikovaného detektivního románu Rukavičky smrti není snadné. Těch nitek a zápletek je v něm mnohem více. Dlouho sledujeme tři linie vyprávění – Eleninu snahu přijít na to, kdo je mrtvola ve sklepě jejich domu a jak a proč se tam dostala, pokusy Ann najít svého přítele Marka a pátrání Dala po příčinách dvou nehod během jedné noci.

Elen se snaží dceři pomoci a přijít všemu na kloub, ovšem nechce zasahovat do vyšetřování italské policie. Když později najde v bytě krabici s fotografiemi, zavede jí pátrání do Česka, konkrétně do Prahy a do Plzně, kde už má mnohem volnější ruce, a také pomocníka ve zmíněném kolegovi Šafránkovi.

Autorka tedy předkládá před čtenáře hned několik zápletek, které se postupně spojují, aby se od nich zase jiné oddělily. Při troše pozornosti to však lze ustát a v příběhu se neztratit. Byla by to škoda, autorka píše velice srozumitelně a čistě a daří se jí i v popisu atmosféry. Velmi dobře je to patrné ve scénách ze Sicílie, kde každý, kdo někdy Itálii navštívil, musí z jejích řádků přímo vycítit onu atmosféru starých domů a uliček, téměř cítit vůni bylinek z nějakého dobrého jídla a dokáže si představit, jak dobře po horkém dnu chutná místní chlazené bílé víno.

Co se týče vlastního pátrání, zpočátku jsem autorku podezříval, že si zasazením anglické policejní inspektorky do Itálie trochu umetla cestičku. Pátraní na vlastní pěst na území cizího státu je v detektivkách relativně oblíbené téma. Je to také možná od spisovatele chytrý tah, protože se tím vyhne kritickým připomínkám ohledně profesního chování hlavní postavy. Hlavní hrdinka je přece mimo svou vlast a nemůže vědět, jak to jinde chodí. Ale když se později Elen Jollyová vrátí domů a tedy i do práce, nenašel jsem v románu nic, co by nějak skřípalo nebo vypadalo nevěrohodně a v duchu jsem se musel autorce omluvit.

Spisovatelku podle jejích vlastních slov v předmluvě inspirovali k napsání románu britští investigativní novináři Rob Evans a Paul Lewis. Pokud nechcete vědět, kam bude rozuzlení směřovat, doporučuji si o nich něco přečíst až po dočtení románu. Mimochodem kniha obou pánů, kterou o svém pátrání napsali, je prý napínavější než jakýkoliv thriller.

Pokud tedy budeme hned od začátku dávat pozor a vnímat souvislosti, dočkáme se zajímavého románu, ve kterém je několik zápletek, ale nepřekročí únosnou mez. Později budeme sami překvapeni, jak jedno souvisí s druhým, a s koncem knihy si budeme říkat, že mnoho stránek už na došetření a vysvětlení nezbývá. Pravdou sice je, že leccos vysvětleno není a ne u každého vztahu se čtenář dozví, jak vlastně vznikl. Kupříkladu kdo se s tvorbou B. M. Horské setká poprvé až v tomto románu, nedozví se nic o vzniku zvláštní spolupráce (a přátelského vztahu) mezi Elen a jejím pražským kolegou Šafránkem.

Nicméně tohle není překážkou, abychom si díky knize z edice „Původní česká detektivka“ neužili dobrodružství při hledání pravdy ve třech zemích Evropy. Můžeme být jen pyšní na to, že tahle „Evropská detektivka“ pochází od české autorky (byť žije již řadu let v Anglii). Její kniha se totiž bez problémů vyrovná podobným titulům od zahraničních kolegů.

 

Text: B. M. Horská (2016)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno (2016)
328 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR