Případ chybějícího čísla 221B

Muzeum_SHJak naznačil již Karel Čapek ve svých Anglických listech, vydaných poprvé r. 1924 (sepsal je na základě své návštěvy Anglie t.r. v době od 27. 5. do 27. 7.), vznikl jistý problém se Sherlockem Holmesem a s jeho bydlištěm na Baker Street 221B.

(„Abych nezapomněl: Ovšem,  že jsem se byl podívat na Baker Street, a vrátil jsem se strašlivě zklamán. Není tam ani stopy po Sherlocku Holmesovi; je to bezpříkladně počestná obchodní ulice, jež nemá vyššího cíle než ústit do Regent’s Parku, což se jí po dlouhém úsilí téměř povede.“ Pozn. zvýraznil A.K.)

Podle záznamů Holmesova kronikáře doktora Watsona, sepsaných a otištěných v jednotlivých případech holmesovského Kánonu, bydlel Sherlock Holmes na známé adrese Baker Street 221B od ledna 1881 až do svého odchodu na odpočinek roku 1903. Karel Čapek ho zde tedy v roce 1924 nemohl již potkat. To by musel zavítat na nejmenované místo v Sussexu.

Důležitá je však i poznámka „… což se jí po dlouhém úsilí téměř povede“ o ústí ulice do Regent’s Parku. V době Holmesova působení na uvedené adrese i za Čapkovy návštěvy byla totiž Baker Street podstatně kratší, než je dnes. Začínala na náměstí – Portman Square – a končila tehdy na křižovatce s Crawford Street a Paddington Street. Dále na sever až k Marylebone Road se ulice nazývala York Place. A ještě dále od Marylebone Road to pak byla Upper Baker Street. Od 1. 1. 1921 byla sice část zvaná York Place přičleněna k Baker Street, ale teprve od roku 1930 připojením Upper Baker Street má Baker Street dnešní podobu a vede od Portman Square až k Regent’s Parku. Proto ono Čapkovo téměř. Atehdy poprvé se v ulici objevilo proslulé číslo 221!

Čísla domů v „Holmesově“ Baker Street běžela od čísla 1 pouze po číslo 85, byly zde též domy s čísly 8 a 8A, 15 a 15A a 65 a 65A. A tak mají čtenáři slavných případů i holmesologové od prvopočátku o čem přemýšlet a bádat: Kde skutečně Sherlock Holmes s dr. Watsonem bydleli? Náznaků je v povídkách dost. Pro pátrání jsou důležité popisy zařízení domu, výhledu z oken do ulice i do zadního dvorku nebo umístění protějšího domu, znamého z případu Prázdný dům (nesl jméno Camden House, v českých překladech jen Prázdný dům). Ale ani jeho přesné místo není tak jasné, jak by se na první pohled zdálo.
Problémem se ukazuje i číslování domů. S „prodlužováním“ Baker Street v letech 1921 a 1930 do dnešní podoby totiž docházelo i k přečíslovávání. Před rokem 1921 bylo např. číslování následující: od Portman Square po východní straně ulice byla čísla 1, 2, 3, 4, atd. směrem na sever až k Paddington Street; tam přešlo číslování na protější rohový dům ulice Baker Street s Crawford Street s číslem 44. A zde pokračovalo po západní straně Baker Street domy s čísly 45, 46 atd. opět jižním směrem k Portman Square, kde končilo č. 85 vedle velkého „georgiánského“ domu na rohu s adresou „No. 1, Portman Square“.
Podle Baring-Gouldovy knihy The Annotated Sherlock Holmes číslování na východní straně končilo číslem 42. A číslo 43 údajně chybělo. Podle zjištění pana Jensena však v roce 1900 jistý pan Richard Evens bydlel na Baker Street právě v čísle 43 na rohu s Paddington Street. Kromě domů se stejným číslem – rozlišených přidáním písmene A – se objevují např. i další záhady: domy bez čísla.
Pan Jensen na základě popisu dvorku se stromkem (viz Záhada na Thorském mostě) jako nejpravděpodobnejší Holmesovo bydliště nabízí dům č. 31. A navíc prý protější dům č. 34 překvapivě odpovídá popisu Prázdného domu.
Pan Charles O. Merriman v knize A Tourist Guide to the London of Sherlock Holmes (vydala SHSL jako reprint starších článků ze spolkového časopisu The Sherlock Holmes Journal) uvádí v kapitole Walk No. 1 několik domů, které by mohli odpovídat popisům z Kánonu. Jde o domy č. 19, 21, 61, 109, 111 a 221.

David L. Hammer pak ve svém průvodci The Travelers‘ Companion to London of Sherlock Holmes (Gasogene Books, Indianapolis, 2002) výše uvedená čísla ještě doplňuje jinými návrhy dalších holmesologů: 27, 31, 49, úsek od č. 19 po 35, 59, 63, 66, 82.

Jak vidno, je to prostě horké téma pro generace holmesologů a stále patří mezi stěžejní. Těžko však řešitelné bez obšírné znalosti místa i jeho historie a archivních materiálů. Ať však již skutečné číslo domu bylo jakékoliv, samotný dům mohl vypadal např. jako níže uvedený představitel domů na Baker Street Sherlocka Holmese.

Pro Bohemian Newsletter – Zpravodaj České společnosti Sherlocka Holmese – napsal Aleš Kolodrubec. Vyšlo v čísle BN No20 v srpnu 2002.

Zde publikováno s laskavým svolením autora.

Poznámka autora z prosince 2008:

Plaketa na Muzeu SHJak již bylo výše uvedeno, v době Holmesova působení v Londýně na Baker Street žádný dům s tak vysokým číslem nestál. Přesto Baker Street a číslo 221B pro všechny holmesology představuje mekku pro jejich putování. Ale i pro ostatní příznivce slavného detektiva má magickou moc a denně svým kouzlem přitahuje na Baker Street davy turistů, kteří ho tam hledají. Mají dnes šanci ho tam nalézt?

V letech 1932 až 2002 obývala blok domů s čísly 219 až 229, tedy včetně čísla 221B, finanční společnost Abbey National, která si tam zřídila svoji centrálu. Protože na Holmesovu adresu docházelo značné množství pošty, společnost dokonce vyčlenila sekretářku, aby na došlé dopisy odpovídala.

V roce 1951 při velké celonárodní akci Festival of Britain zde pak byla na čas vystavena rekonstukce proslulého obývacího pokoje Sherlocka Holmese a dr. Watsona, známého z z holmesovského Kánonu.

Od roku 1990 užívá se svolením londýnské čtvrti City of Westminster číslo 221B Muzeum Sherlocka Holmese právě tehdy otevřeném. Sídlí ovšem až téměř na severním konci ulice v blízkosti Regent’s Parku v době s číslem 239. Pošta pro Sherlocka Holmese je dnes doručována do jeho Muzea.

 

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA