Pokoj smrti (Jeffery Deaver)

pokoj-smrtiV bahamském luxusním hotelu je zastřelen protiamerický aktivista Roberto Moreno. Jak se zdá, pachatel musel být velmi dobrý střelec, protože svou oběť dokázal trefit z místa vzdáleného téměř dva kilometry. Spolu s ním umírají na následky vykrvácení po poraněních úlomky skla také jeho bodyguard a novinář, který s aktivistou přišel udělat rozhovor.
O něco později umírá na Bahamách rukou vraha mladá studentka Annette, která si přivydělává příležitostnou prostitucí. Vypadá to, že jejím posledním zákazníkem byl právě Morenův vrah, kterému Annette nevědomky pomohla získat některé informace o jeho oběti. Střelec se musí postarat o to, aby ho už nemohla nikde vyzradit, ale ještě předtím z ní za pomocí velmi ostrého nože potřebuje dostat, co všechno ví.
V New Yorku mezitím začíná být možná ještě větší horko než na Bahamách. Šéf zpravodajské služby NZOS Shreve Metzger se dozvídá o „vedlejších ztrátách“, které nebyly v souvislosti s „Rozkazem ke splnění speciálního úkolu“ (vražda Morena) plánované. Aby to nebylo málo, celý úkol kdosi vyzradil státní zástupkyni Nance Laurelové. Ta žádá společně se svým nadřízeným o pomoc geniálního kvadruplegického kriminalistu Lincolna Rhyma a jeho tým. Jak ale může Rhyme pracovat, když důkazy k případu leží stovky kilometrů daleko, není jisté, že vůbec ještě nějaké existují a všichni, včetně nejvyšších míst, se snaží celou záležitost smést do Hudsonu?
Mezitím se vrací tajemný zabiják z Baham. Jeho úkol v New Yorku je jasný. Zlikvidovat všechny, kdo se k Morenovi dostali během jeho nedávného pobytu v tomto městě a pak ty, co případ budou vyšetřovat…

Vám, co nečtete něco od tohoto plodného amerického autora poprvé, musí být jasné, že to není ani zdaleka celá kostra příběhu. Určitě tušíte, že se v průběhu četby dočkáte několika zvratů a překvapení, kdy nic není tak, jak se to zdálo předtím. Některé zvraty již byly použity v jiných knihách, navíc tady přicházejí neustále, takže se skutečně vše dozvíte až po přečtení závěrečných stránek.
Těch zlomů je tu tentokrát opravdu slušný počet. Skoro jako by chtěl autor trhnout rekord, kolik se jich do jedné knihy vejde. Samozřejmě ten počet si můžete ovlivnit sami – záleží jen na tom, zdali dáváte pozor nebo se chcete nechat překvapovat, případně nakolik se důvtipem Lincolnovi blížíte. Nebo kolik jste toho už od autora načetli.
Často zde najdeme překvapení podobná těm, která se využívají i ve filmech. Kdy například vidíte, jak se vrah blíží k domu nic netušící oběti, zatímco záběry na oběť samotnou ji ukazují v poklidu u čtení knihy, aby se nakonec ukázalo, že vrah vstoupil do jiného domu. To jen vy jste si měli myslet z kombinace záběrů, že za pár vteřin dojde ke konfrontaci.

Pokoj smrti
navyšuje sérii s Lincolnem Rhymem na jubilejní číslo deset. Někteří čtenáři míní, že knihy této série po druhém titulu Tanečník lehce upadaly do stereotypu, podle jiného čtenáře zase „desítka“ dokladuje posun, který se za těch více než patnáct let udál. Máme zde více technických hraček a sledovací techniky – odposlechy, kamery, moderní zbraně. S tím nelze než souhlasit. Ale rozhodně to není špatně, doba je už prostě jiná.
Zatímco ve Sběrateli kostí měl proti sobě Lincoln Rhyme vychytralého psychopatického zabijáka, ke kterému se pomalu blížil za pomocí důkladného rozboru zajištěných důkazů, přičemž jeho „rukama“ byla policistka Amélie Sachsová (která se v dalších knihách stala jeho partnerkou, a to jak profesně, tak intimně), zde má protivníků hned několik – od sadistického „čističe“, který si libuje v odřezávání kůže z prstů svým obětem, přes šéfa zpravodajské služby, který trpí návaly nekontrolovaného vzteku, až po mocné muže, kteří pravděpodobně stojí za celým komplotem, který sahá až k prezidentovi (ač to není v knize přímo naznačeno, domyslí si to každý jistě sám).

Na co se můžeme určitě těšit a co známe i z dřívějších Deaverových titulů, je onen závod Lincolnova týmu s „těmi zlými“. Zde je hlavní metou najít nejen důkazy, ale hlavně i svědky, a to dříve, než je zabiják umučí a umlčí. Oba týmy musí předvídat soupeřův protitah a počítat se všemi eventualitami, přičemž netřeba zdůrazňovat, že jsou všechny podpásovky povoleny.
Možná, že se v Pokoji smrti také odráží poslední roky, kdy se terorismus přetřásá ve všech pádech, zejména oprávněnost kroků, které se v boji s ním podnikají. Můžeme zde najít jistou polemiku, ostatně leckdy jsem se přistihl, že jsem nedokázal jednoznačné stanovisko zaujmout. Nevím, zdali byl Deaverův úmysl přimět nás k podobnému zamyšlení – například abychom nedělali vždy hned ukvapené závěry, ale všechno si ne jednou, ale dvakrát promysleli.
Pan Deaver je navíc jistě muž mnoha talentů. Kromě toho, že napsal řadu úspěšných titulů, složil v rámci psaní předchozího románu Tvůj stín (série s Kathryn Danceovou) všechny písně, o kterých se v románu mluví. Pro Pokoj smrti připravil pro čtenáře několik receptů, které má v oblibě hlavní záporák příběhu a které si můžete sami vyzkoušet (jde o Daverrovu variaci klasických receptů), pokud navštívíte autorovu oficiální stránku www.jefferydeaver.com.

Takže Lincoln Rhyme se nám vrací podesáté (nepočítám-li jeho objevení se i v příbězích jiné série, například zmíněného titulu Tvůj stín). Rozhodně neztratil nic ze svého bystrého úsudku, jen má proti sobě více protivníků. Deaver dokazuje, že nás stále umí překvapovat a žebříčky prodejnosti mu dávají za pravdu.

Originální titul: The Kill Room (2013)
Vydáno: Grand Central Publishing, New York (2013)
Vydání v České republice: Domino (2013)
Přeložil: Jiří Kobělka (2013)
www.dominoknihy.cz
598 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA