Past na Popelku (Sébastien Japrisot)

Kriminální román s neobvyklou psychologickou zápletkou: Na klinice se probere k vědomí popálená dívka s rozbitou lebkou. Po ztrátě paměti si s pomocí své guvernantky pomalu oživuje vzpomínky na dřívější život. Těžce se vžívá do nové role, je bezbranná, obklopená cizím, nepřátelským světem. Usilovně se proto snaží najít své vlastní já. Ale čím víc pátrá po minulosti, tím víc se dostává do spletitých situací, které se nakonec vyhrocují v tragédii. Jednoho dne se totiž dovídá, že měla být obětí úkladné vraždy, avšak vzápětí vlivem nečekaných okolností si s hrůzou uvědomuje, že neví, kým doopravdy je, a v strašlivé nejistotě si klade otázku: Jsem obětí nebo vražedkyní? A touto otázkou začíná i končí řešení, neboť stejně jako zápletka, i autorův záměr je neobvyklý. Dává čtenáři možnost, aby se hlouběji zamyslel nad složitostí lidských osudů. Tolik z upoutávky na obalu knihy.

Děj opravdu není jednoduchý: Na jedné straně Michaela – na druhé Domenica. Domenica se snaží nastrojit za pomoci guvernantky Jeane nehodu, jejíž obětí má být Michaela. Ovšem v momentě, kdy se domníváme, že v domě na Cap Cadet uhořela Michaela, objeví se další třetí osoba, která nám objasní, že Michaela o chystané vraždě věděla. Takže kdo tedy uhořel? Popálená dívka si nakonec vzpomene, ale až na poslední stránce a děj to už vůbec neovlivní. Ať jde o Domenicu či Michaelu, knížka je nádherně napínavá a strhující a lze ji přečíst opravdu jedním dechem, nebo také téměř bez dechu.

Originál: Piége pour Cendrillon
Vydala Mladá fronta, 1968 v edici Smaragd
Překlad František Zvěřina

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA