Neodpočívej v pokoji (John Connolly)

John Connolly Neodpočívej v pokojiČtenáře, který dosud neměl tu čest seznámit se s Connollym a jeho knihami, hned ze začátku naprosto uchvátí pomalé a vybroušené tempo i styl vyprávění. Někteří autoři budují napětí na rychlém sledu akcí nebo stručném, zkratkovitém popisu a množství dialogů. Ne tak John Connolly. Jeho knihy jsou fascinující ukázkou toho, že i temné detektivní thrillery mohou být poetické, že dlouhé popisy nemusí působit nudně, ale naopak díky nádhernému slohu mohou dotvářet atmosféru nebo ji i prohlubovat. I když to znamená, že konkrétně tento román má proto víc jak 400 stran, můžete se vsadit, že si užijete každou z nich.

Ani já jsem dosud nic od Connollyho nečetla, a tak mi až tahle kniha potvrdila, že je pravda, co se o autorových románech tvrdí: že často přecházejí až k hororům, že je v nich smutné a ospalé Maine další hlavní postavou, že si pohrávají s prvky nadpřirozena. Že jejich atmosféra a věrně vykreslené charaktery dostanou každého, ať chce nebo ne.
Klíčovou postavou je tu Charlie Parker, soukromý detektiv, pronásledovaný pocitem viny za to, že nedokázal zabránit vraždě své ženy a dcery. Stalo se to sice už před lety a Charlieho vztek a touha po pomstě ztratily od té doby na síle. Ale ty dvě jako by mu stále byly nablízku – když je sám, slyší jejich hlasy a cítí jejich přítomnost. Anebo už začíná bláznit. Záleží na úhlu pohledu. Každopádně i přesto působí sympaticky. A pro čtenáře detektivek je sympatický ještě i tím, že přitahuje potíže, bolest a opravdu hodně zlé lidi. Ať je co číst.
K Charliemu také patří jeho nebezpečný parťák Louis a Louisův partner Angel. Předpokládám, že byli určitě představeni lépe v předchozích románech, stejně jako nejasné důvody, proč se od Charlieho odstěhovala současná přítelkyně s dcerou. To jsou však jen okrajové záležitosti vedle těch, které se na Charlieho a čtenáře přiženou.

Přitom stručný nástin děje vypadal tak nevinně a prostě – otec Rebeky Clayové byl uznávaný dětský psychiatr, který se však dostal do podezření ze zneužívání svých malých klientů. K případu se doktor nevyjádřil – zmizel. Po předepsané lhůtě ho tedy s těžkým srdcem nechala jeho dcera prohlásit za mrtvého. Objevil se však člověk, který je přesvědčen, že doktor Clay žije a že Rebeka ví, kde. Ta však vůbec netuší, která bije, a tak si najme Charlieho Parkera, aby neznámého přesvědčil, ať se klidí a neobtěžuje rozrušenou klientku. Tak nějak by se dal shrnout úvod a počátek všeho. Každému je už asi jasné, že jen u toho nezůstalo…
Celkově to byl opravdu zvláštní příběh. Smutný a tragický, jak mají noirové knihy být. Avšak neznám žádný jiný, kde by temné a melancholické plynutí děje doprovázely bytosti jakoby z nočních můr. Přízraky bez tváře, pronásledující provinilce s krví na rukou. Charlie Parker je také dokázal spatřit… Kombinace drsné reality s fantazijním neskutečnem je opravdu jedinečná, podle všeho se objevuje i v předchozích dílech. Možná by stálo za to se k nim dodatečně vrátit, ale asi si přeci jen vyberu takové, které – stejně jako v tomto případu – v stručném obsahu nemají termín „rozřezaná mrtvola“ nebo něco na ten způsob. Výběr se tím ihned zúží…

Originál: The Unquiet
Překlad: Hana Whitton
Vydal: BB art, 2008

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA