Nejvyšší trest (Robert K. Tanenbaum)

Co se dá o Butchi Karpovi napsat negativního? Vždyť je to vzor ctností, hybrid Mirka Dušína a Harmona Rabba!

Vysoký, pohledný, čestný a spravedlivý, bývalý sportovec se skvělou právnickou pověstí, čerstvě přeložený na vraždy – co víc si přát. Je tak úžasnej, až to bolí… (Jen když si na záchodě před zrcadlem přehrával právnické ksichty, působil tím na mě velice idiotsky. Ale hned měl člověk lepší náladu…) Čili klasický klaďas nejklaďasovatější. Co se týče zločinecké části příběhu, tak ta u mě dostala mínus už jen za to, jak se prohnaný psychopat po dobře odvedené vraždě zimničně zachvěl, protože si prý uvědomil, že „jde vstříc své Nemesis.“ A jeho Nemesis má být překvapivě a pateticky Karp. Takže to celý spěje k finálnímu utkání dvou velkých mozků, jak šokující, že to víme už od strany 5.

Důvod, proč jsem se odhodlaně prokousala až k 7. kapitole, byl ten, že jsem romantická duše a byla jsem zvědavá, kdy si konečně Karp a Ciampiová padnou do náruče. Ale nějak moc jim to trvalo, takže jsem to prostě nevydržela a odpadla. Nač si kazit večer knihou, která mě nebaví. Stejně je jasný, jak to dopadne, protože a) Karp je nejlepší, a b) figuruje ještě v dalších x dílech, takže umřít nemůže…

Originál: No lesser plea
BBart, 2001
Překlad: Hana Veselá

 

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA