Na loučení nebyl čas (Linwood Barclay)

Na loučení nebyl časPřed lety se čtrnáctiletá Cynthia vzbudila do velmi tichého rána a ještě tiššího prázdného domu. Její rodiče a starší bratr ze dne na den zmizeli, bez vysvětlení, bez rozloučení, najednou byli pryč…

Uplynulo téměř dvacetpět let bez jediného náznaku, co se tehdy stalo. Cynthia se mezitím vdala a vychovává s mužem dcerku, nejasnosti kolem její rodiny jí ale pochopitelně stále tíží. Proto přijme nabídku od televize, aby o jejím případu natočili díl ze seriálu o dosud nevyřešených záhadách. Cyn doufá, že po odvysílání se snad ozve někdo, kdo by mohl něco vědět, cokoli. Odezva se dostaví, ale rozhodně ne taková, jakou čekala…

Napínavý psychologický příběh je velmi zvláštní, nejen zápletkou, ale především úhlem pohledu. Vypravěčem tu totiž je Cynthiin manžel Terry. Ten svou ženu sice miluje a chápe, jak těžké pro ni musí být ta nejistota, zároveň už toho pomalu začíná mít dost. Kvůli onomu dávnému zmizení totiž Cynthia trpí přehnanou úzkostlivostí, hlídá svou dceru až nepřiměřeně, na každém rohu vidí nebezpečí. Navíc svou nezvěstnou rodinu nikdy nepřestala hledat a občas má utkvělé představy, že někoho z nich zahlédla v davu a musí si svůj dojem ověřit. Proč prostě nemůže nechat tragickou minulost spát? Terry dokonce začíná mít pochybnosti o jejím duševním zdraví, obává se, že už ji paranoia a posedlost její zmizenou rodinou naprosto pohltily. Vzájemná nedůvěra mezi nimi rozhodně nepřispívá na klidu a stabilitě Cynthiiny psychiky, ale to ještě nic není v porovnání s věcmi, které teprv přijdou…
Byl to vskutku jedinečný nápad udělat vypravěčem v podstatě vedlejší postavu. Normálně by byla Cynthia hlavní postavou a vše by se točilo jen kolem ní, tady už ale všem (minimálně tedy mně) leze trošku na nervy. I když to možná souvisí s tím čistě subjektivním náhledem na děj očima Terryho, kdy si čtenář nemůže být jistý, jestli to tak opravdu bylo, nebo si to Terry vykládá špatně… (Každopádně veškeré sympatie čtenářstva zákonitě musí být na jeho straně, už jen proto, jak dlouho vydržel s neurotickou manželkou.)

Strhující příběh má spád, překvapivé zvraty, občas i nečekaný humor a dojemnou tečku na závěr. Dost dobře může zaujmout i ty, kteří detektivky nijak cíleně nevyhledávají, protože se dá brát i jako trošku neobvyklý společenský román s kriminální zápletkou.

Originál: No time for Goodbye
Překlad: Veronika Volhejnová
Vydal: Knižní klub, 2009
384 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.