Mucholapka (Dominik Dán)

mucholapkaKdyž jsem byl na konci srpna v Bratislavě, samozřejmě jsem chtěl navštívit i knihkupectví. Tam bylo k vidění mj. i několik kousků z pera Dominika Dána. Podílel se na scénářích právě vysílaného seriálu Kriminálka Staré Město, jeho detektivky Knieža Smrť Beštia byly přeloženy do češtiny.
Mezi novinkami byl právě i jeden titul od Dána, kniha Mucholapka. Do čtení jsem se pustil, aniž bych znal předchozí svazky autora, kterému se říká slovenský Ed McBain.

A skutečně, hned na začátku najdeme upozornění, že město, příběh a všechny osoby v této knize jsou vymyšlené… a o městě, kde detektivové z oddělení vražd pracují, se píše jako o Našom Meste, přestože se nabízí představit si pod ním Bratislavu. Nějak široce zmiňovat Isolu a New York by bylo jistě nošením dříví do lesa…
Děj románu se začíná odehrávat v roce 1991, ne příliš dlouho po amnestii prezidenta Havla, po které nebyli propuštěni jen političtí věznici, ale na svobodu se dostala také řada vrahů, kteří teď mohou páchat nové trestné činy, které se snaží odhalit i detektivové z Dánových detektivek. Hlavním hrdinou je policajt Richard Krauz, ale pracují tu i další. Burger, Hanzel nebo třeba bývalý estébák Ivan Canis.
Vyznat se v partě detektivů může samozřejmě působit značné potíže, pokud se jedná o první setkání s Dominikem Dánem. Skupina detektivů může samozřejmě připomínat 87. revír McBaina, jen je tahle slovenská partička, řekl bych, méně idylická. Detektivové nejsou žádní supermani, během vyšetřování nebo i v práci si dají pivo, sem tam se objeví láhev vodky, k hlavnímu podezřelému se nechovají úplně nejvhodněji. Zkrátka chlapi — ženy tu nevystupují a mužský element mi tu přišel docela zdůrazňován —, kteří se snaží, seč mohou, hájit zákon a dopadnout padouchy. Porovnejte to se současnými krimiseriály, včetně Kriminálky Staré Město, v nichž vždy najdete alespoň jednu ženu. Ne tak v téhle bandě testosteronu. Záhadně může působit hlavně bývalý estébák Canis, který se s kýmsi tajně sejde — a vypadá to, že porevoluční tajné služby chystají atentát na Vladimíra Mečiara. Tato epizoda je nakousnuta v úvodu, pak už se ale kniha zaměřuje na vyšetřování a skoro to vypadá, že autor na špionážní motiv při psaní úplně zapomněl.

V roce 1990 zmizela mladá dívka Clea Petresku a krom toho mají na starosti detektivové ještě případ ponožkového vraha vraždícího důchodkyně. A pak roku 1991 zmizí za neobvyklých okolností teprve osmnáctiletá dívka Diana. Už má ale malé dítě s Romem, který je právě ve vazbě. Ba co víc, bachař z vězení ji navštívil a nabídl jí, že se se svým milým bude moci sejít ve vinohradech, kde budou vězni pracovat. Dívka se ale ze schůzky nevrátí, a jak zjistí detektivové při vyšetřování, žádný dozorce z vězení schůzku s Dianou nedomlouval — ani by něco takového nešlo. Muž zodpovědný za zmizení (a zřejmě i vraždu) Cley asi znovu udeřil. Pozornost detektivů se začne soustředit na Dianu a spoluvězně jejího přítele. Nechtěl se snad některý z nich pomstít na jeho přítelkyni?

Policajtská detektivka každým coulem, navíc popisující dosti drsné zločiny zkrátka není zrovna lehkým šálkem kávy, přesto ale dokáže překvapit. I když už je pachatel dopaden a totožnost se zdá být jasná, do konce chybí ještě hodně stránek — neznamená to ale, že by chybělo napětí a nemohlo přijít nějaké hodně zvláštní překvapení.
Hodnocení na Facebooku, ale i jinde na internetu nevyznívají pro Mucholapku úplně příznivě, Dán prý napsal i povedenější detektivky. Nemůžu soudit, zároveň ale ani nemůžu říct, že bych byl z tohohle kousku vyloženě odrovnaný. Ale — čtivým způsobem se autor snaží ukázat policejní práci — a řekl bych co možná nejreálněji, navíc v divokých letech po sametové revoluci a před rozdělením Československa.

Pokud čtenář sáhne jen po knize, aniž by dál pátral na internetu, pár věcí mu zůstane bohužel utajeno. Úplně přebal knihy tají, že se jedná o volné pokračování předchozího příběhu Múcha (dodávám, že ho rozhodně není potřeba znát) a že Dominik Dán sice píše příběhy se stejným policejním týmem, poněkud netradičně se ale neodehrávají chronologicky. Proto nebuďme překvapeni ze zasazení do počátku devadesátých let nebo z poznámky v první kapitole, kde se dozvídáme, že jeden z detektivů podlehne později nemoci, jeden oblíbený detektiv se v tomhle kousku vůbec neobjevuje, protože se do oddělení dostal později… Informace o fiktivních postavách a místech by zas mohla vyvolat dojem, že se jedná o příběh zcela smyšlený, ve skutečnosti autor zpracoval skutečný případ (čtenář, který zapátrá na webu, zjistí, že v jedné knize je zvoleno pro změnu téma únosu Mečiarova syna) — a jméno reálného pachatele je navíc tomu knižnímu podobné více než náhodně.
A na závěr poznámka jazyková. Když se v knize objevují česky mluvící Češi, trochu mě zarazilo, že zde (až na dvě krátké výjimky) nebyla ponechána čeština, ale slovenština. Ale když se Dánovy knihy do češtiny překládají, tak se vlastně asi není čemu divit… Já si ale raději při další návštěvě Slovenska koupím nějaký další Dánův kousek v originále. Slovy učitelskými sice Dán „neobstál na výbornou“, zájem ale vzbudil.

Slovart, Bratislava 2010
304 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR