Mrazivá blízkost (Andreas Franz)

Andreas Franz Mrazivá blízkostByla by velká škoda, kdyby kvůli severské detektivce zůstaly opomíjené tituly ostatních zemí. V poslední době se mi do rukou dostalo několik knih, které určitě stojí za přečtení. Jednou z nich je právě i Mrazivá blízkost německého autora Andrease Franze.

Kniha začíná příběhem obyčejného mladíka, kterému změní život setkání s bohatou Sarah Schumannovou. Krásné, ale týrané ženě pomohl se zbavit pedofilního manžela. Bez výčitek. Tak začala jeho kariéra nájemného vraha.

Co může být důvodem podivné vraždy kielského hudebního producenta Petera Bruhnse a jeho mladé milenky? Vražda z vášně nebo snad nenávisti? Všechno vypadá jako bizarní hra duševně narušeného člověka. Vraždu má vyšetřit dvojice detektivů Sören Henning a Lisa Santosová, kteří se na místo činu dostávají jako první na základě tipu z telefonátu Lise. Čtenář už ale ví, kdo a jakým způsobem namyšleného člověka odstranil. Na místě činu je navíc nalezena DNA, se kterou jsou spojovány další vraždy v Německu. Ví se o ní pouze to, že je ženská. Vše vypadá na masového vraha. Co je zvláštní, že tyto nálezy DNA byly oficiálně ministrem vnitra popřeny jako kontaminované vatové tyčinky.
Celá záležitost je více než podivná a začíná být jasné, že vyšší místa budou řídit vyšetřování po svém. Henning a Santosová jsou poctiví a pečliví detektivové, kteří mají zájem o vyšetření vraždy a nalezení pravého pachatele. O „váženém“ nebožtíkovi se dozvídají věci, které měly zůstat před veřejností skryty. Jeho vztah k malým holčičkám, jimž měl pomáhat, ani zdaleka nebyl profesionální. Získávají stále hrůznější informace o obchodech s dětmi a do toho přibývají mrtví. O vyšetření případu není zájem, oba detektivové jsou z případu odvoláni. Jenže na to mají oba až příliš velký zájem o spravedlnost.

Intriky a mocenské zastrašování jsou všudypřítomné a Henning a Santosová nevědí, komu věřit. Patolog Jürgens je omezován ohledně sdělování faktů a jeho činnost je přísně sledována. A že by rozhodně byly zajímavé informace k dispozici. Detektivy tajně kontaktuje kdosi z úřadu pro ochranu ústavy. Chce jim pomoci, nebo je potopit?

Přestože jsou vám jako čtenáři autorem naservírovány nějaké informace, které detektivové neznají, nečeká vás žádná nuda. Naopak. Velmi čtivý krimithriller se sympatickou dvojicí uvěřitelných detektivů je velmi akční a stále trnete, co se tentokrát stane.

Proč jste z toho nevystoupil?” zajímala se Santosová.
Na mé úrovni se nevystupuje, vydrží se do důchodového věku, poté se odejde na zasloužený odpočinek a mlčí se. Kdo odejde předčasně, vzbuzuje podezření, a kdo vzbudí podezření, ten se odstraní. Není jiná možnost.”
(str. 286)

Dvojice detektivů je partnery i v osobním životě, nahlížíme jim do nelehkého soukromí, kdy se oba vyrovnávají s nebezpečím po svém. Velmi komplikovaná situace v několika místech odkazuje na momenty z minulosti, kdy člověk trochu zalituje, že nezná předchozí tituly.
Ačkoliv se jedná o bestiální zločiny, děsí až na jeden případ spíš psychologicky. Jedno popisované brutální týrání má však reálný základ.

Ráda bych si myslela, že se spíše jedná o naprostý výmysl, ale jak říká autor, realita je daleko horší. Zločiny na dětech se dějí a zavírání očí před nimi řešení tohoto problému příliš nepomáhá. Jak autor píše v dovětku, nejedná se o literaturu faktu, přesto se tento hrůzyplný příběh opírá o skutečné kauzy a svědectví očitých, i když utajovaných svědků.
Jediné, co mě na románu mrzelo, byl mírně naivní závěr (nechci ochuzovat o zajímavé momenty, pochopíte po přečtení), protože autorovi se podařilo čtenáři vnutit myšlenku, že spravedlnost vlastně neexistuje a vybudovat velmi silný pocit zoufalství ze stavu společnosti.

Andreas Franz, který patřil mezi nejúspěšnější německé autory, napsal ještě dva díly s touto dvojicí detektivů. Mrazivá blízkost je v sérii bohužel titulem posledním, protože v roce 2011 zemřel na selhání srdce.
Za sebe bych rozhodně uvítala možnost přečíst si i zbývající tituly se Santosovou a Henningem, obzvlášť pokud by měly být tak přesvědčivé.

Originál: Eisige Nähe, 2011
Překlad: Jan Hlavička
Vydalo: nakladatelství BETA Dobrovský
400 stran
www.dobrovsky.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA