MEG: zajatci z pravěkého moře (Steve Alten)

MEG zajatci z pravěkého mořeČtvrtá kniha ze série o smrtících megalodonech…

Je tomu již víc jak sedmadvacet let, kdy se paleontolog Jonas Taylor poprvé setkal s Meg. Hrdina autorovy nejpopulárnější série stárne spolu s ním, a tak je teď Taylor starší zavrtaný v rodinném podniku – spolu se svou ženou a odrostlými dětmi Danni a Davidem řídí chod Tanakova institutu. To je místo, kde zkoumají a předvádějí světu odchycené prehistorické tvory – megalodony Andělu a jejích pět mláďat. Začíná však být víc než jasné, že Andělu už nebaví být zavřená v nádrži a že vedlejší nádrž je pro pět agresivních „drobečků“ pohromadě příliš malá. Vedení akvária musí najít nějaké řešení dřív, než se ty potvory sežerou navzájem.
Naštěstí je tu nabídka na odkoupení dvou mláďat do akvária v Dubaji. Arabové však mají daleko velkolepější plány – dostali se k poznámkám Taylorova dávného konkurenta Marena (se kterým se fatálně setkal v prvních dvou dílech.) Podle nich existuje pod Filipínskou tektonickou vrstvou obrovský prostor, kde stále žijí prehistorické potvory – nejen megalodon. Získal další monstra by do Dubaje přilákalo pozornost celého světa. A mladý David Taylor dostane výhodnou nabídku dohlédnout na aklimatizaci mláďat a zároveň vycvičit piloty pro nový typ ponorek, které by vypluly do závratné hloubky odchytit další pravěké potvory. Byl by blázen, kdyby do toho nešel. Obzvlášť když jedním z pilotů je i krásná slečna…
A zatím v kalifornském akváriu život plyne v obvyklém tempu – tedy až na to, že ani sebelepší technické vybavení a bezpečnostní opatření nedokážou zabránit Megům v občasných svačinkách mimo režim – zvlášť když si Anděla pochutná na svém osobním krmiči přímo během vyprodaného představení. To je voda na mlýn radikálnímu hnutí za návrat zvířat do volné přírody – ale vrátit Megy do volného moře by opravdu nebyl dobrý nápad…
Žraloci byli a jsou fascinující tvorové, a megalodon je tudíž fascinující minimálně dvojnásob. Fantazie pracuje na plné obrátky, mrazivé chvění stoupá páteří. K podpoření té správné představy vydatně pomáhá také velmi sugestivní a nadmíru děsivý obrázek na obálce knihy. Na ní malý človíček ohromeně zírá na Mega, majestátně proplouvajícího za sklem galerie. Nikde žádná krev, ale ta hrozba ve vzduchu…
Z románu přímo srší autorova zažranost do světa pod mořskou hladinou. Nejen scény z akvária, ale i každý ponor do hlubin je vykreslen tak detailně a věrně, až má čtenář pocit, že je v ponorce spolu s mladým Taylorem a musí si oddychnout, když si uvědomí, že Megové a pravěké moře pod Filipínskou deskou jsou jen fikce…
Kniha je pro mne také impulsem k přečtení předchozích dílů – leccos bylo naznačeno, i tam budou umírat sympatické postavy. Ale aspoň si tak ověřím, jestli i tady platí, že první díl je vždy nejlepší, anebo Alten s každým dalším překonává sám sebe…

Originál: Meg: Hell´s Aquarium, 2009
Překlad: Jiří Špalek
Vydal: BB art, 2010
www.bbart.cz
399 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA