Leona Machálková pokřtí Stíny minulosti

Iveta Svobodová Stíny minulosti Autorce detektivních románů Ivetě Svobodové vychází již pátý titul. Křest knihy s názvem Stíny minulosti se uskuteční v úterý 3. prosince od 16. 30 hodin v Knihkupectví Letná (roh Milady Horákové a Veverkovy), Veverkova 16/1407, Praha 7.

Laskavými kmotrami se stanou Leona Machálková a Pavlína Saward.

STÍNY MINULOSTI
Případy emeritního poldy

Luboš Neumann, kterého někteří čtenáři znají z předchozích pátrání (třeba Postavení mimo hru z roku 2009), musel odejít do důchodu, zdraví tomu tak chtělo. Jeho žena, lékařka Alena, se těší, že konečně bude doma klid. Jenže to by si nesměla vzít Luboše. Bez oka mrknutí si pořídil vysněnou vilu u jezera a spustil práce na otevření penzionu a hospody. Zdá se, že z emeritního poldy bude hostinský. Pak se starosta obce Zelený, který přišel na kus řeči, před Lubošem Neumannem zmíní o záhadné nemoci, které podlehl již třetí syn místního obvoďáka, a bývalý vyšetřovatel zavětří: tady se děje něco nekalého. Když za emeritním poldou dorazí jeho někdejší kolegyně Kamila Reichelová s rodinou, rozpoutají spolu kolotoč vyšetřování, které odhalí nejen okolnosti podivných úmrtí lékařových chlapců, ale i mnohé z dávné minulosti vily. Iveta Svobodová rozehrála poutavý napínavý příběh, v němž dávné velmi smutné události vrhají temné stíny až do dnešních dnů.
Nakladatelství JAS, první vydání, pevná vazba s přebalem, formát 130×200 mm, 184 strany, 219 Kč

UKÁZKA

„Už jsem ti říkal, jaké neštěstí postihlo našeho doktora?“
„Myslíš Schneidera?“ vykulil oči Luboš.
„No jo, takovej hodnej člověk! Všichni ho tady máme moc rádi, on pro každýho udělá, co mu na očích vidí, a teď zas tohle…“
„Tak už mi prosím tě řekni, co se stalo!“
„To je moc dlouhá a stará historie. Člověku to rve srdce, jen na to pomyslet, natož o tom mluvit.“
„Karle, prosím…,“ znervózněl Luboš.
„Jo jo, já vím. V jeho rodině je nějaká nemoc, kterou dědí akorát kluci. Vlastně se dožijí průměrně tak dvaceti let, pak ochrnou a zemřou.“
„To jsem ještě nikdy neslyšel. Taková hrůza,“ vyvalil Luboš oči.
„A to si přestav, že náš doktor je stejně starej asi tak jako my, možná o pár let starší. On už byl předtím jednou ženatý s jistou Adélou Horáčkovou a měli spolu syna. Myslím, že se jmenoval Adam. Bylo to tenkrát velké neštěstí. Ten kluk onemocněl, bylo mu tak patnáct let, ochrnul a nakonec… Doktor u jeho lůžka proseděl celé dny a noci, celý zešedivěl, ale stejně mu nedokázal pomoct. Jeho žena se z toho tenkrát pomátla, pokusila se o sebevraždu, nakonec ji doktor musel dát do blázince a už ani nevím, co se s ní pak stalo. Doktorovi tenkrát bylo něco kolem čtyřicítky, po nějakém čase se z toho dostal a založil novou rodinu. Bohužel se historie opakuje. Narodila se dvojčata, kluci. Jeden zemřel v osmnácti a druhý před třemi dny, bylo mu skoro dvacet. Jeho ženu to úplně položilo a doktorovi to taky na zdraví nepřidá. Chce skončit s praxí. Mají ještě dceru, ale ta by snad měla být vůči tomu smrtícímu genu imunní. Tedy aspoň doufám. Kristýně je asi osmnáct.“

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA