Krvavá přísaha (Christopher Farnsworth)

Krvavá přísaha Christopher FarnsworthPolitických thrillerů je spousta, upírské romány je dotahují. Co vznikne jejich kombinací? Napínavý příběh strážce prezidenta Spojených států, který je shodou okolností nesmrtelný upír. Ochočená noční můra…

Úvod knihy mi dosti připomněl filmového Hellboye, kdy do přísně tajného útvaru přibude nový agent. A ten jen ohromeně civí a musí bleskově strávit fakt, že od nynějška bude pracovat v odvráceném světě, plném příšer, zrůd a dalšího paranormálna. V Krvavé přísaze je totiž tím nováčkem Zach Barrows, slibný mladík z prezidentova volebního štábu, který se ke své hrůze stává styčným agentem mezi prezidentem a Nathanielem Cadem, upírem ve vládních službách…
Cade kdysi složil přísahu, že bude plnit rozkazy prezidenta a hájit zájmy Spojených států, a tak už téměř 140 let osobně dohlíží na to, aby Druhá strana zůstala tam, kam patří. Jak se totiž Zach dozvídá z instruktážní příručky „Ochočená noční můra“, tenhle svět je zaplněn tvory, netvory a jinými příšerami, které rozhodně nepatří k těm hodným. (A citace z příručky v úvodu kapitol jsou jak cenným materiálem k pochopení upíra, tak občas i zdrojem pobavení.)
Současnou hrozbou je jistý doktor Konrad, uznávaný losangeleský plastický chirurg, zahrávající si nejen s nesmrtelností. S Cadem se znají už od druhé světové války a kromě nesmrtelnosti je spojuje i vzájemná nenávist. Mimo doktora Konrada se zde vyskytují i další ryze záporné postavy, dokonce mi zprvu přišlo, že ony vedlejší postavy mají větší charisma než hlavní klaďasové. Ale ono se často říká, že u záporných postav se může autor víc vyřádit, že ti hodní jsou spíš už malinko nudní. Je však sporné psát o Cadeovi v souvislosti s nudou nebo vlastně i kladnou charakteristikou. Upíři ve světě Christophera Farnswortha nejsou totiž zrovna sympaťáci od pohledu, jsou to spíš smrtelně nebezpeční predátoři, kteří lidmi opovrhují a považují je jen za potravu. Cade je však jiný, ten lidi chrání, a nemusí ho k tomu ani nutit nějaká přísaha. To však neznamená, že by si ho čtenář oblíbil hned po prvním setkání. Cade má šarmu asi jako chrlič na kostele, je třeba ještě hodně informací a flashbacků do minulosti, aby ho čtenář mohl trochu lépe pochopit a nahlédnout pod tu jeho upjatost, sebekontrolu a aroganci. (Trochu mi tím připomněl agenta Pendergasta, ten je navíc také mrtvolně bledý a chodí celý v černém. Ale i on si přes své „charakterové nedostatky“ získal zástupy fanoušků…)
Záporáci si ve svém řádění neberou servítky, mnohdy už jsou jejich eskapády na hranici zrůdnosti. Naštěstí se čas od času objeví špetka humoru, která těm nechutnostem obrousí hrany. („A jak poznáme, že Cade už dorazil?“ – „Počkáte, až se začnou kupit mrtvoly…“)

Propojit takhle zručně svět tajných služeb a vysoké politiky s bytostmi a úkazy ze světa fantaskna chce opravdu talent, který úspěšný scénárista Farnsworth očividně má. Podobně jako spisovatel Jonathan Maberry – když jsem si uvědomila podobnost jejich literárních světů, trochu jsem čekala, kdy mrtvolně bledý Cade narazí na po zuby ozbrojenou jednotku Joea Ledgera a společně půjdou pokosit nějaké ty zombíky. Docela by si rozuměli. Možná.

Každopádně v příští knize má Cade se Zachem čelit samotnému Usámovi, to bude rozhodně zajímavé setkání. A vzhledem k tomu, že jsem si v průběhu čtení tuhle nesourodou dvojici stačila oblíbit, jsem na pokračování jejich spolupráce opravdu zvědavá…
Originál: Blood Oath, 2010
Překlad: Pavel Medek
Vydal: BB art, 2011
www.bbart.cz
355 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA