V jezeře Kleifarvatn jižně od islandského Reykjavíku byla nalezena kostra, která byla připoutána k sovětské vysílačce. Vyšetřování se ujímá kriminalista Erlendur společně s kriminalistkou Elíbnorg, které vychází kniha o vaření, a Sigurdurem Ólim, kterému volá muž vinící se za to, že mu manželka umřela při autonehodě. To Erlendur má starosti s dcerou, jež se lečí z drogové závislosti, v této knize se objevuje rovněž jeho syn, který byl dříve závislý na alkoholu. Zmíněn je i Erlendurův bratr, který jako malý chlapec zmizel ve sněhové závěji. Objevuje se zde znovu žena, s kterou se už řadu let rozvedený Erlendur seznámil při vyšetřování vraždy v detektivce Hlas. Odejde od svého muže, který ji byl několikrát nevěrný? Co se týče vyšetřování, kriminalisté prošetřují případy pohřešovaných osob z minulosti, Erlendur se zaměřuje na případ zmizení jednoho muže, který odjel na venkov prodávat zemědělské stroje a už se své přítelkyni neukázal. Pátrání se točí rovněž kolem několika velvyslanectví, uvažuje se o tom, jestli mrtvý z jezera není špion. Kniha má ale rovněž retrospektivní pasáže, které vypráví příběh o islandském socialistovi, který odjel studovat do poválečného Lipska – napadá mě říct, že jde o silný příběh lásky…
Jako i jiné Indriđasonovy knihy, i tato je dobrá – i když možné ne tolik jako Hlas a Severní blata –, ale zase možná ještě smutnější a podle mého s velmi dobrým a silným retrospektivním příběhem.
Objevuje se zde i Čech – Miroslav. Na Islandu se používají jen křestní jména, pokud v románu vystupují cizinci, autor zmiňuje i příjmení, takže by mě docela zajímalo, jestli jméno Miroslav nějakým nedopatřením autor považoval za příjmení (ostatně proč ne), nebo za křestní jméno.
Islandský originál: Kleifarvatn
Z němčiny přeložila: Anna Štorkánová
Moba, Brno 2007, edice Severská krimi
www.mobaknihy.cz
