Iveta Svobodová: Psaní byla moje terapie po rozvodu

Křest knihy Ivety Svobodové Stíny minulostiDo pražského Knihkupectví Letná, které koncem listopadu zahájilo tradici představování nových knih, zavítala česká spisovatelka Iveta Svobodová (nar. 1965), aby zde pokřtila svůj nový titul s názvem Stíny minulosti. Zatímco její předcházející knihy (Přestaň se bát, Postavení mimo hru a Kruh se uzavřel) byly spíše romány pro ženy, kde se řešilo násilí v rodině, rozvody a jejich příčiny či následky, nový titul spadá do detektivního žánru.
Setkáme se v něm opět s postavou kriminalisty Luboše Neumanna, který již vystupoval například v knize Postavení mimo hru. Tentokrát si užívá důchodu ve vesnici u jezera, nicméně pomáhá řešit záhadná úmrtí, která postihla všechny tři syny místního lékaře.

Kmotrami nové knihy se stala Pavlína Saward, zpěvačka Leona Machálková a nakladatelka a odpovědná redaktorka Jana Semelková z nakladatelství JaS. Křest moderoval Tomáš Kříkava.

Autorka na otázku, co ji přimělo věnovat se detektivnímu žánru, odpovídá, že to byla přirozená cesta, protože sama pracovala pět let jako referentka na státním zastupitelství a měla tedy odkud čerpat náměty. Hlavní hrdina Luboš Neumann má navíc reálný základ v postavě skutečného kriminalisty, se kterým se spisovatelka dobře zná. K psaní jako takovému se dostala až ve třiceti letech, kdy to vzala jako terapii po rozvodu. Na podivující se otázku, zdali je detektivka ta pravá terapie, odpověděla suše nakladatelka, že po rozvodu tomu rozumí.
Iveta Svobodová pracuje tak, že si v hlavě vytvoří základní příběh a pak je někdy při psaní sama překvapená, kam ji děj dovede. Na poznámky si příliš netrpí. Spíše ji vadí přerušení práci – pak se k tématu hůře vrací. Například využívání moderních technologií v kriminálkách však spisovatelka odmítá. Sama o tom zprvu uvažovala, ale nakonec jí bylo jasné, že to, co je vidět v televizních seriálech typu Kriminálka Las Vegas, je na hony vzdálené zdejší reálné (ale i třeba americké) policejní práci.

Křest knihy Ivety Svobodové Stíny minulosti

Iveta Svobodová, Pavlína Saward, Leona Machálková

Nakladatelka Semelková se poté rozhovořila o svém vztahu k detektivkám a prozradila, že po americké drsné škole a tvorbě Agathy Christie si oblíbila české detektivky. „Já už mám opravdu až nad hlavu všech těch podivností a těch příšerností, které se odehrávají v severských detektivních románech, kde je to hlavně o tom, abych se hodně bála a hodně znechutila. A všichni ti detektivové jsou tam nějakým způsobem postižení. Kdežto v této detektivce je normální chlap, který má normální vztah s manželkou, to je překvapivé. Normálně spolu žijí několik let, mají normálního syna, ten si normálně studuje a normálně se chce oženit. Což mě přijde úplně nenormální. A právě proto, že je to tak absurdní, tak si myslím, že by to mohlo někoho bavit. A ještě navíc hrdina pořád jí, tak se podívejte na mě a musí vám být jasné, že je mi sympatický, protože on pořád vaří a jí, což já dělám také,“ dodala se smíchem nakladatelka. K nové knížce také dodala, že ji četla celkem osmkrát a že si ji vychutnávala poprvé, podruhé i potřetí. Poosmé ji už prý ovšem tak nebavila…

Co se týče nové tvorby, do Vánoc by měla spisovatelka dopsat další titul. V hlavě má sice nový příběh, ale mezi tím by se ještě chtěla věnovat dětské nebo spíše rodinné knížce, což ji hodně baví.

Více než dvě desítky návštěvníků, poskládaných v relativně úzké prodejně, kde se jen dalo, si poté vyslechlo ukázku z nové knížky.

Křest knihy Ivety Svobodové Stíny minulostiPo krátké besedě proběhl přípitek. Kniha se však sektem nepolévala. Moderátor křtu s lahví v ruce váhal, jak ji tedy nejlépe pokřtít. A protože se jednalo o detektivku, napadla ho střelná zbraň. Na otázku, zdali ji někdo z přítomných náhodou nemá, mu odpověděl jeden z fotografů, že ji drží v ruce…
Během slavnostního přípitku bylo knize popřáno, aby měla „spoustu sestřiček nebo bratříčků“. Leona Machálková k tomu dodala, že je jí velkou ctí být kmotrou této knihy, neboť si váží moudrých a chytrých žen s fantazií a autorce může ke knize jen gratulovat. Popřála všem, aby byla kniha poutavá a čtivá a aby se rozkřiklo, že ji stojí za to číst.

Po slavnostním přípitku následovala autogramiáda, kdy většinu zájemců tvořily převážně autorčiny kamarádky a známí. Popřejme tedy i my knize hodně čtenářů a autorce kromě stínů minulosti i optimistický výhled do budoucnosti. Protože českých detektivek není nikdy dost.

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR