Dokud světlo nepohasne (Agatha Christie)

Agatha Christie Dokud světlo nepohasneKniha Dokud světlo nepohasne, která v Knižním klubu vyšla česky vůbec poprvé, obsahuje, co zbylo. V roce 1992 byla v anglickém originále publikována sbírka Potíže v zálivu Pollensa(česky Knižní klub 2011), do níž byla zařazeny povídky Agathy Christie nevydané v britských knižních souborech. Totéž platí i o pozdější, recenzované sbírce obsahující devět povídek, které spadají pod ranou produkci Agathy Christie z let 1923—1932.

Mysticky laděná povídka Vysněný dům vypráví příběh životem nespokojeného umělce, jemuž se zjevuje ideální, vysněný dům.
Odlehčená povídka Herečka ve stylu příběhů zeZáhadného zmizení lorda Listerdalea je příběhem úspěšné herečky, kterou se však pokouší vydírat muž, který zná její minulost.
Romantickou zápletku najde čtenář hned ve čtyřech příbězích. V povídce Přes okraj odhalí hrdinka nevěru své sokyně, Osamělý bůh líčí seznámení dvou osamělých lidí v Britském muzeu, Mezi zdmi pojednává o ženě, která se různými způsoby obětuje svému ženatému kamarádovi, Dokud světlo nepohasne zasazené do Afriky líčí příběh manželky, jejíž první muž padl ve válce.
Ve dvou povídkách (Vánoční dobrodružství, Záhada bagdádské truhly) vystupuje Hercule Poirot, přičemž se jedná o původní verze příběhů, které Christie později přepracovala. V prvním pátrá během vánočního období na venkovském sídle po vzácném královském rubínu. V druhém se angažuje v případu manželského trojúhelníku vyšetřováním smrti muže, který byl nalezen v truhle bagdádské. Oproti truhle španělské z upravené verze chybí Hastings coby ich-vyprěveč a ve Vánočním dobrodružství na něj Poirot vzpomíná. Zdařilejší jsou však až pozdější verze, kterou jsou rozsáhlejší a propracovanější, a nic na tom nezachrání ani Hastings.
Povídka Zlato z ostrova Man byla původně publikována na pokračování na podporu cestovního ruchu na jmenovaném ostrově, kdy čtenáři měli hledat stopy v příběhu uvedené. Dvojice Juan a Fenella, mladí amatéři podobní Tommymu a Pentličce, pátrá po stopách připravených zesnulým strýčkem, ale musí si poradit i s vraždou.

Útlá kniha by byla ještě útlejší, kdyby ji nedoplňovala předmluvu a doslovy (v případě Zlata z ostrova Man i úvod), které napsal Tony Medawer. Doslovy obsahují publikační historii — tedy například informace o prvním vydání v časopisech —, zároveň jako kdyby měl autor pocit, že musí přijít ještě s nějakou zajímavou informací navíc. U Herečky se rozpovídá o divadelních hrách Agathy Christie, u vánoční povídky píše o sídle, které navštěvovala Christie jako dítě, i když by se přímo nabízelo zmínit vánoční dobu v dalších jejích pracích, u druhé poirotovky píše obecně o této postavě, řeší Poirotův věk, jako kdyby stárnul běžným způsobem, ač je překvapivé zpochybňovat, že je Belgičan důchodcem v roce 1916 i v 70. letech. Knihy mají svá vlastní pravidla a Poirot není zdaleka jediný detektiv, který stárne pomaleji než v reálném světě.
Samotná předmluva zmiňuje 33 příběhů (tedy románů), kde vystupuje Poirot, aniž by nějak reflektovala povídky, dvě do knihy ostatně zařazené, namátkově zmiňuje knihy s Poirotem, Marplovou i bez detektivů, aniž by říkala něco objevného.

Po knize Dokud světlo nepohasne by měl sáhnout čtenář, který již tvorbu Christie zná a nepotřebuje se dozvídat, že Poirot vystupuje ve Vraždě v Orient-expresu. České vydání v rámci Knihománie by mohlo zvýšit prodejnost. Jenže není to paradoxně škoda? Povídky jsou napsány s obvyklou autorčinou lehkostí, čtivostí, ale co do zápletek a celkového vyznění příběhů se nejedná o žádné literární skvosty. Čtenáři zlákaní Knihománií, ale nemající Christie dostatečně „načtenou“ by mohli být, dle mého soudu, zbytečně odrazeni od dalšího setkávání s jejími knížkami. Krátké námětově a žánrově různorodé povídky, které nespadají jen pod škatulku detektivek, je dobré brát jako rozšíření představy o její tvorbě pro někoho, kdo si od oblíbené autorky přečte i méně zdařilé příběhy. Obávám se, že oproti Madawerem zmiňovaným skvostům v rámci tvorby Agathy Christie i detektivního žánru vůbec sbírka Dokud světlo nepohasnenezláká k druhému přečtení — a i to první možná vyvolá zklamání.

Originál: While the Light Lasts and Other Stories (1997)
Překlad: Hana Petráková
Poznámky: Tony Medawar
Knižní klub, Praha 2012
168 stran
www.bux.cz
www.agatha.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA