Černá vdova (Daniel Silva)

Jak zastavit hrozící teroristický útok Islámského státu? Vyslat přímo do jeho středu vlastní agentku. Dokáže Gabriel Allon ve svém šestnáctém příběhu téměř nemožné?

V Pařížské čtvrti Marais dojde k bombovému útoku. Ty, které nezabila bomba, bez milosti popravuje skupinka černě maskovaných útočníků. K zodpovědnosti se přihlásí tzv. Islámský stát (ISIS). Jednou z obětí teroristického činu je i jistá Hannah Weinbergová, zakladatelka židovského centra a dávná osobní přítelkyně špióna Gabriela Allona. Ten má zakrátko převzít šéfovský post v čele izraelské tajné služby, které nikdo neřekne jinak než Ústav. Zatím se však věnuje své rodině, a především nedávno narozeným dvojčatům. Ve zbytku času restauruje obraz od Caravaggia.

Hannah kdysi Gabrielovi slíbila, že mu daruje vzácný obraz od Vincenta van Gogha. Ten je nyní v rukou francouzské tajné služby. Jednu z jejích utajovaných jednotek, tzv. skupinu Alfa, („tajnou službu uprostřed tajné služby“) vede Paul Rousseau, který si vyžádá Allonovu spolupráci. Obraz prý Gabrielovi vydá pouze v případě, když jim pomůže při pátrání po těch, kdo mají atentát na svědomí. Gabriel váhá jen chvíli. Nechce se mu sice odjíždět od rodiny, ale také se mu ještě nechce usednout do ředitelského křesla. Kromě toho více než po obrazu touží po pomstě za smrt přítelkyně.

Tajné služby celkem brzy přijdou na to, že v pozadí atentátu stojí tajemný vůdce, který si říká Saladin. Také zjistí, že už beztak umírající Hannah popravila žena jménem Safíja Bourihaneová, francouzská rodačka alžírského původu, která pro Saladina bezesporu pracovala. Podobně jako mnoho jiných radikálů byla frustrovaná životem nebo politickou situací se nechala od ISIS naverbovat. Mnohé z podobně zlákaných žen přišly během spojeneckých náletů o přítele a přísahaly pomstu státu, který to podle nich způsobil. Říká se jim Černé vdovy. Gabriel vidí jediný způsob, jak se dostat přímo do „chřtánu“ samotného ISIS – najít a vycvičit agentku, která by byla natolik přesvědčivá, že by se nechala džihádisty naverbovat a poté Allonovi a jeho kolegům nejen prozradila, kdo je Saladin, ale jaký bude další cíl útoku. Bude muset vytvořit „jejich“ Černou vdovu…

Někdejší americký novinář a zpravodaj z Blízkého východu Daniel Silva začal své zkušenosti zúročovat už více než dvaceti lety, když v roce 1996 odstartoval literární kariéru špionážním románem Spící agent (The Unlikely Spy). O čtyři roky později přivedl na svět literární postavu Gabriela Allona, jehož mise ho skoro vždy zavedou do několika zemí a do několika kontinentů. Téměř každý rok vychází nový titul s tímto legendárním špionem a Černá vdova je již šestnáctým titulem. Všechny také vyšly v češtině a u našich čtenářů jsou velmi oblíbené. Hodnocení jednotlivých titulů na serveru „Databáze knih“ se pohybuje kolem 90 % a celkový průměr všech česky vydaných knih vycházel v době psaní tohoto článku na velmi slušných 89 %. V originále je už pár dní k mání sedmnáctý titul, House of Spies.

Romány Daniela Silvy se vždy vyznačovaly tím, že nešlo o pouhé špionážní příběhy. Původní novinářská profese tohoto plodného autora byla v knihách znát a projevovala se častým vkládáním celých statí, které vysvětlovaly buď aktuální politickou situaci, nebo historické souvislosti. Přesto Silva u čtenáře předpokládá jistou obeznámenost s danou problematikou, na kterou pak navazuje příběhem, ve kterém umně mísí skutečné události či místa s těmi fiktivními. I u Černé vdovy tak platí (možná více než kdy jindy), že čím více toho čtenář o daném tématu knihy bude vědět, tím lépe pro něj. Ti ostatní, co se o tuto problematiku dosud zajímali jen okrajově nebo vůbec, budou možná trochu obtížněji vstřebávat všechna ta historická fakta a kartografické termíny. Nicméně v knize najdete řadu redakčních vysvětlivek pod čarou.

Celá kniha je rozdělena do tří sekcí – snaha najít a vycvičit agentku (Černou vdovu), poté následuje její mise, a nakonec je tu zápletka s hlavním útokem, který má „srazit svět nevěřících na kolena“. Silva v předmluvě uvádí, že román začal psát ještě před útoky v Paříži a v Bruselu. Po těchto tragických událostech dokonce prý zvažoval, zdali má román vydat.

Autor se totiž tentokrát víc než kdy jindy v knize zabývá reálnými souvislostmi, takže to (hlavně zpočátku) vypadá, jakoby si říkal, že nosné téma je už samo o sobě natolik děsivé, že není třeba hlavní postavy vystavovat dalšímu nebezpečí. Každému je jasné, že nepůjde o thriller v klasickém pojetí, nicméně zpočátku se dá nový příběh s Gabrielem Allonem zařadit mezi špionážní žánr jen velmi okrajově.

Na akci a napětí ovšem také dojde, jednak ve druhé třetině, kdy se dostáváme přímo do samotného pekla v Sýrii, do míst, kam se snad nikdo z nás (naštěstí) nedostane, a jednak v závěru, kdy se schyluje k hlavnímu útoku.

Autor v závěrečné poznámce uvádí, že jde o knihu pro pobavení, která by se neměla číst jako něco víc. Podle mého názoru poněkud zbytečně skromné. Černá vdova je velmi aktuální příběh, který se totiž neodehrává zase tak daleko od nás a není zasazen do kruhů, u kterých bychom si mohli říkat, že nám jsou vzdálené. Jsou naopak velmi blízko nás. Právě proto je šestnáctý Allonův příběh svým tématem tak mrazivý. Protože až děsivě připomíná nedávné tragédie, které se odehrály v našem sousedství. Protože i fikce je natolik uvěřitelná, že se může kdykoliv proměnit v realitu. Když si v dialozích mezi atentátníky z ISIS domyslíte skutečné pařížské, bruselské nebo manchesterské útoky, pak ještě více pocítíte sílu knihy, která dokazuje autorovu předvídavost. V tomto případě, bohužel…

Originální titul: The Black Widow (2016)
Vydáno: Harper, An Imprint of HarperCollins Publishers (2016)
Vydání v České republice: HarperCollins Polska sp. z o.o., Warszawa (2017)
Přeložil: Marek Drda
480 stran

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR