Beze stopy (Jane Caseyová)

Jane Caseyová Beze stopyBrilantní thriller se pozná podle toho, že během čtení zapomenete na okolní svět – a tento debut britské autorky je přesně takový…

Sára Finchová je učitelkou na dívčí škole v malém městě kdesi v hrabství Surrey, kde jednoho jarního dne všechny vyděsí zmizení bezproblémového děvčete. A rozhodně to vyvede z míry Sáru, která tohle martyrium kolem pátrání po dítěti dobře zná a s jeho důsledky musí stále žít. Před šestnácti lety zmizel beze stopy její starší bráška Charlie a jeho ztráta těžce poznamenala celou rodinu, ale především Sářinu matku – ta troska, co bydlí v jejím domě a utápí vzpomínky v alkoholu, kdysi byla někým úplně jiným…
Sára tedy nechce moc myslet na to, jaké to bylo kdysi a jak se asi musí cítit rodiče malé Jenny, a tak se jde zbavit napětí do lesa – a samozřejmě je to právě ona, kdo najde Jennyino tělo…
Kolotoč policejního vyšetřování se roztáčí, vrchní inspektor Vickers zbuduje vyšetřovací místnosti ve škole, aby byl ve středu dění, do městečka se nahrnou reportéři ze všech myslitelných plátků. Kdo mohl ublížit tak krásnému a nevinnému dítěti? A opravdu si Sára myslí, že se nad minulostí její rodiny zavřela voda?

Je to zvláštní, ale tahle kniha je znepokojivá hned od začátku. Jinak se to nazvat nedá. Už po pár stránkách vzbuzuje krajně podivné napětí a očekávání věcí horších. A ty také pochopitelně přijdou. V budování oné napjaté atmosféry značně napomáhá, že příběh vypráví sama Sára, že vše vidíme jejíma očima a můžeme s ní prožívat každou nejistotu, obavu… Všechny ty pocity, kterými si projde někdo, mučený starými úzkostmi, komu přibudou nové noční můry. Kdo svůj život nežije, ale jen přežívá, ubitý prací, na kterou nestačí, a frustrovaný přítomností posledního zbývajícího člena rodiny, který ho nemiluje. Říct, že Sára byla hluboce nešťastná, zdaleka nevystihuje podstatu problému. A může to být ještě horší? Může a také bude.
Sáru v noci někdo přepadne a její i čtenářův pocit nebezpečí se tím zintenzívní. Začíná být paranoidní? Byla to jenom náhoda? Nebo to byl dotěrný kolega – nebo vrah? Autorka je tak přesvědčivá, až vtáhne čtenáře do svého světa a ten se bude spolu s vyděšenou Sárou ohlížet přes rameno. Bude jak zajíc lapený světlem uhranutě čekat, co přijde dál…

Autorka se dle svých slov při psaní nechala hodně inspirovat psychologickými thrillery Nicci French, autorského tandemu, který je přeborníkem v psychologické drobnokresbě a v jejichž románech obyčejní lidé čelí ohrožení, které je dožene až na okraj svých možností. Mám za to, že Jane Caseyová nezůstala v tomto směru svým vzorům nic dlužná. Všechno tu je – výtečně vykreslené postavy, vzrůstající napětí, nebezpečí ukryté za kultivovaným vyprávěním. Ale je tu ještě něco navíc, něco výjimečného, co způsobí, že kdo jednou otevře tuhle knihu a začte se do prvních stránek, nebude ji chtít odložit. Asi by mělo být na obálce nějaké varování ministerstva, protože tahle kniha je návyková

Originál: The Missing, 2010
Překlad: Jarka Stuchlíková
Vydalo: Argo, 2012
343 stran
www.argo.cz

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA