Abeceda hrůzy/Abeceda strachu (Jenny Berthelius)

Mezi stoupajícím počtem současných severských detektivek není nic těžkého přehlédnout knihu Abeceda strachu švédské autorky Jenny Berthelius (1923). Svazek edice Smaragd mi v knihovně padl do ruky jen náhodou. Ve dvou novelách se tu setkáme s malmöským komisařem Paulem Sangerem.

Abeceda strachu
Věra Kruusová, autorka tří knih, mezi nimi i detektivky, přijíždí na chatu psát nový román. S manželem Stenem už několik let nežije, přesto na ní v chatě všude „dýchá“ jeho osobnost. Navštěvuje místní obchod, ale kromě listonoše se s nikým nesetkává. Právě on jí ale doručí rukopis k přečtení. Nic neobvyklého, poslat spisovatelce dílo k posouzení, až na to, že zásilka dorazila sem, na chatu! Věra se pouští do čtení a příběh o muži, který začal pátrat po Veronice z jednoho obrazu, jí připadá stále více podobný jejímu vlastnímu životu. Je tu také najednou nepojízdné Věřino auta, nefungující telefon, tajemné zvuky a podivný dopis, podle nějž se ji kdosi chystá navštívit.
Pomalu, nikoliv však nudně se rozvíjející příběh mi rozhodně nepřipomínal severské detektivky Arnalda Indridasona a dalších autorů. Přirovnal bych ho ke knihám dam jako Deborah Crombie, Ann Granger, ale ještě spíše bych novelu zaškatulkoval jako psychothriller.
Dochází k zvratu a na scéně se objevuje komisař Paul Sanger. Kdyby se s ním Věra seznámila při jiné příležitost, tak…

Muž s kosou
To v druhé novele komisaři Paulu Sangerovi jedna postava řekne, že vypadá jako Humprey Boggart. Ale ani tentokrát se v příběhu neobjeví hned na začátku. Rozdílné je, že v druhé novele vystupuje větší množství postav a má svižnější začátek.
Do rodiny Judy přijíždí asi desetiletá dívka Nen. Zraněná, nepříliš komunikující, po nepříjemném zážitku, který je jen naznačen a my si ho můžeme dlouze jen domýšlet, než je skutečně sděleno, co se jí vlastně stalo. Malá Nen příliš nezapadá, nerozumí si s Judyiným dvěma dcerami – dvojčaty. Judyina kamarádka a chráněnkyně Lilly-Ann kvůli hádce s přítelem Davidem (nebo kvůli Nen?) odjíždí do Malmö. Až po příjezdu Stefana, Judyina manžela a Nenina strýce, dochází trochu ke zklidnění. Ale dochází i k podivným událostem. Nen se bojí spát ve své posteli, z kuchyně se ztratil nůž, někam se poděl také Nenin žlutý kabátek. Až jednoho dne Nen zmizí…
Pro obraz doby je zajímavé zmínit, že v prime timu na jednom programu běží pořad s Elvisem Presleym a na druhém film s Merylin Monroe, Judyiny dvojčata poslouchají Toma Hankse.


Abeceda hrůzy

Zatímco Abeceda strachu je psána ve stylu příběhů s poručíkem Columbem nebo R. A. Freemana, kde je pachatel znám hned, v Muži s kosou se řešení dozvídáme až úplně na konci. Oba příběhy se určitým způsobem mění s příchodem komisaře Sangera. U Abecedy strachu bylo i poté zachováno psychologické ladění příběhu, v Muži s kosou už pak ale sledujeme příběh pouze z pohledu vyšetřování.
První příběh zkrátka považuji za povedenou psychologickou ženskou detektivku s neobvyklým koncem, zato druhý má sice zajímavou zápletku nezapadnutí dítěte do rodiny, ale kromě už zmíněné výtky škodí, že jsou zde některé věci nevysvětleny.
Perličkou knihy je název. Zatímco na obálce a hřbetu je uvedeno Abeceda strachu, na začátku knihy a v tiráži je uvedeno Abeceda hrůzy. Chybná je také informace, že se spisovatelka Věra objevuje v obou příbězích. Kromě toho přebal, jak už to nakladatelství někdy mají ve zvyku, prozrazuje, co se prozrazovat nemá.

Originál: Skräckens ABC (1974), Manne med lien (1970)
Překlad: Božena Köllnová-Ehrmannová
Vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 1980, edice Smaragd, svazek 89

224 stran

 

Share Button

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Přihlásit zpravodaj