Italská detektivka
Benátky © Anna Zavadilová

Benátky © Anna Zavadilová

Detektivka se v Itálii někdy označuje slovem „gialli“, což doslova znamená „žluté“ podle žlutých obálek brožované detektivní edice, vycházející v nakladatelství Mondadori již od 30. let. Kdo umí italsky, může si vše o tomto termínu přečíst na wikipedii: it.wikipedia.org/wiki/Portale:Giallo

Překladů italských detektivek v Čechách není tak úplně málo, ale musí se pečlivě hledat. Například knihy od novinářky a nakladatelky Laury Grimaldi, autorky psychologických krimipříběhů, ty se dnes najdou jen stěží. Vyšly od ní dvě knihy začátkem 90. let.

V těchto letech byl mnohem populárnější jiný italský autor, Loriano Machiavelli, protože mu česky vyšla nejen jeho parodie na Jméno růže – Růže a její dvojník, ale i pět detektivek ze série s boloňským seržantem Antoniem Sorti.

Chiesa degli Scalzi, Benátky © Anna Zavadilová

Chiesa degli Scalzi, Benátky © Anna Zavadilová

Již zmíněné Jméno růže, klasika světové literatury, je v prvním plánu výtečná historická detektivka. I když autor Umberto Eco do románu zapracoval mnoho dalších a hlubších vrstev pro vnímavější a náročnější čtenáře.

Ale italská historická detektivka není jen Jméno růže, věnuje se jí řada dalších autorů. Itálie má velmi pestré dějiny a stále je z čeho čerpat. Tak například dvojice historiků Francesco Sorti a Rita Monaldi píše detektivně-dobrodružné romány zasazené do 17. století, kterými putuje královský špion abbé Melani, skutečná postava francouzské historie.

Giulio Leoni přiřkl hlavní úlohu ve svých detektivkách také skutečné historické postavě – záhady a vraždy zde řeší samotný Dante Alighieri. Ten podle pramenů zastával roku 1300 hodnost městského priora ve Florencii a měl tak pravomoc vyšetřovat. Česky vyšly dvě knihy – Záhady světla a Záhady mozaiky – ze čtyřdílné série.

Další dvojice autorů – tentokrát ne manželská, nýbrž jen spisovatelská – Carlo Fruttero a Franco Lucentini, spojila své síly a z množství jimi napsaných detektivek se českého překladu dočkala ta nejzajímavější – osobitá variace na nedokončený záhadný román Charlese Dickense – Pravda o případu D.

Novinářka a spisovatelka Giacinta Carusová kombinuje historickou linii s detektivním pátráním v současnosti. Její romány se točí kolem slavných malířů a jejich děl a i když se neodehrávají v Itálii, jejich originálním jazykem je italština.

Pod matoucím jménem Ben Pastor se skrývá autorka, narozená v Itálii a píšící italsky, ale žijící v Americe. Z její historické série, zasazené do 4. století n.l., vyšel česky zatím jeden román a druhý se k vydání připravuje. I zde je hrdinou skutečná postava – historik Aelius Spartianus.

Benátky © Anna Zavadilová

Benátky © Anna Zavadilová

Antická detektivka je kapitolou samou o sobě. Ačkoli nejsou Italové, nelze nezmínit anglo-americké autory, kteří propadli kouzlu starověké Římské říše: Lindsey Davis, Steven Saylor, John Maddox Roberts, David Wishart. Ti všichni jsou antickou Itálií okouzleni a své nadšení předávají v mnohadílných sériích i českým čtenářům.

Italské detektivní romány zasazené do současnosti se jen těžko vyhnou tématu mafie, protože ta je se zločinem v Itálii neodmyslitelně spjatá.

Své o tom ví Massimo Carlotto, který se kvůli nespravedlivému rozsudku dostal mezi spodinu společnosti a má tak ve svých krimirománech o italském podsvětí opravdu z čeho čerpat. Česky z jeho tvorby vyšel pouze román o cestě k úspěchu i přes mrtvoly – Spi sladce, lásko.

Mafii a korupci se nevyhýbá ani Donna Leon, jež se sice v Itálii nenarodila, ale která Benátky a italskou detektivku vůbec proslavila po Evropě nejen v knižní, ale i filmové podobě. Filmy z německé produkce, natočené podle detektivek s komisařem Brunettim, vysílá v pozdních hodinách i ČT1.

Naprostým klasikem současné italské detektivky je sicilský rodák Andrea Camilleri. Italové na svého inspektora Montalbana nedají dopustit a i když je Camilleri již zralý osmdesátník, stále píše nové a nové napínavé krimipříběhy z fiktivní sicilské Vigaty. Doposud jich je i s povídkami přes dvacet, některé byly vydány i jako audioknihy. Jeho filmový inspektor Montalbano se také dočkal uvedení v České televizi.

Italský autor Giorgio Faletti nechává místní mafii stranou a plně se ve své literární tvorbě soustředí na světově oblíbená témata, jako jsou např. sérioví vrazi. Jeho hollywoodsky čtivý styl se mu vyplatil a se svým thrillerem Já vraždím se dočkal mezinárodního úspěchu.

Bazilika Santa Maria della Salutte, Benátky © Anna Zavadilová

Bazilika Santa Maria della Salutte, Benátky © Anna Zavadilová

Antonio Tabucchi patří mezi tzv. seriózní spisovatele, avšak i on dokázal, že nepokládá detektivku za pokleslý žánr. Jeho kniha Ztracená hlava Damascena Monteira se dá pokládat za intelektuální detektivku s přesahem do mnoha společenských témat.

Kdo by měl ještě patřit na stránku o italské detektivní literatuře, je dozajista Angličan David Hewson, autor moderních policejních románů zasazených do Říma, jejichž hrdinou je detektiv Nic Costa.

Dvě britské autorky píšící pod společným pseudonymem Elizabeth Eyre pro změnu zasadily své humorně-historické detektivky do Itálie v období renesance. Tajemný Sigismondo řeší záhady celkem v šesti knihách, česky vyšly první dva – Vražda vévodkyně a Křeslo pro kardinála.

Poslední odstaveček patří dalšímu, sice neitalskému, zato však významnému autorovi, který nadchl pro detektivky z Itálie čtenáře nejen v Americe, ale i po celém světě. Romány Michaela Dibdina posbíraly řadu ocenění, např. britskou Gold Dagger nebo francouzskou Grand Prix du Roman Policiére. Jedenáctidílná série s komisařem Aureliem Zenem byla přeložena do 18 jazyků, čeština mezi nimi však doposud chyběla. Proto je skvělou zprávou, že první díl (ten oceněný Zlatou dýkou) má ve svém edičním plánu české nakladatelství Paseka.

Více informací o autorech detektivek, jakkoli spojených s Itálií, najdete v angličtině na stránkách www.italian-mysteries.com/ .

Autor: Michaela Turková

Itálie:

„neitalští“ autoři:

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Markéta Harasimová Poháry touhy
Přihlásit zpravodaj

REKLAMA


Informace

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR